Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 11-12 / 2019

DOBRÁ RADA DO ŽIVOTA Na Pardubicku (před 80 lety)

obrázek k článku

In: Jul. Dvořáček., Krajem Pernštýnův XII/60 Pozoruhodné postřehy, poučné, zajímavé i pro současnost, zejména Pardubic! Nenaříkej na počasí V Chrtníkách a Chvaleticích neproklínej psoty; tam ti dají kámen, skoč do Holic, do Sezemic, kdyby byl jen trochu dražší, kup si nové boty! byl bys velkým pánem. Potom zajdi do Přelouče, Vyhýbej se Pardubicům, do Choltic a Dašic, tam dělají mlýny! Dají-li ti trochu cukru, semelou tě, upečou tě, navař sladkých kašic! šoupnou tě do hlíny.


POCTA PANU PROFESORU JIŘÍMU FRAJDLOVI

obrázek k článku

Jsou lidé, kteří ovlivní život jiných natolik, že se na ně prostě nedá zapomenout. Když jsem dostal do rukou sešit ZKPP (č. 9-10) a prohlédl jeho nejsmutnější část, totiž rubriku Žili mezi námi, padl můj zrak na jméno Jiřího Frajdla. Píchlo mě u srdce, v krku vyschlo a pak jsem jen smutně klouzal po řádkách, které napsal dr. Jiří Kotyk. Po zbytek dne v mé mysli kolovaly vzpomínky na nejskvělejšího učitele, jakého jsem kdy poznal (a to jsem jich při studiu pěti vysokých škol poznal nemálo).


ODBOJOVÁ ČINNOST MANŽELŮ ALVÍNA A MARIE PALOUŠOVÝCH (k 120.výročí narození A.Palouše)

obrázek k článku

Když jsme roku 1990 zveřejnili v našem časopise personální karty obětí heydrichiády a přehled jejich pamětních desek ?In memoriam?, došli jsme na XVI. kartě k manželům Alvínovi a Marii Paloušovým, kteří byli za svou odbojovou činnost popraveni nacistickou četou na Zámečku 2.července 1942. Jejich deska byla po válce umístěna v Pernerově ulici čp. 463 na domě, kde bydleli. Ten však byl zbořen a jejich deska je t. č. nezvěstná (bylo tomu tak již roku 1990). Autor ?Průvodce SILVER A? Pavel Šmejkal zastává názor, že se ztratila při demolici domu. 1/


Z notýsku mé maminky

obrázek k článku

V pozůstalosti po mamince jsem našla nenápadný notýsek s velmi zajímavým obsahem. Hned po prvním nahlédnutí mne zaujaly básně nadepsané Věra Junková a také Alfréd Bartoš. To byli spolužáci a kamarádi mojí maminky Vlasty Schückové. Notýsek pochází ze školního roku 1934-1935 a mimo básniček obsahuje kompletní seznam spolužáků s jejich adresami, dokonce i přezdívkami.


VĚRA JUNKOVÁ- spolužáci z reálky (školní rok 1934-35)

obrázek k článku

Přečetl jsem si se zájmem knihu od historika PhDr. Vojtěcha Kyncla ?Ležáky - obyčejná vesnice? vydanou v roce 2009. Popisuje v ní podrobně poutavým slohem celou ležáckou tragédii a události, které jí předcházely. Zveřejňuje v ní také množství fotografií z Ležáků, nejen osob, ale také dobové letecké snímky z roku 1938 z areálu Zámečku. Mne zaujala jedna fotografie tří kamarádů sedících před dřevěným plotem. Jsou na ní Věra Junková, Alfréd Bartoš a Vlasta Schücková. Z poznámek je datováno jaro r.1939, jako foto na rozloučenou s Alfrédem Bartošem před jeho odchodem do Francie. Fotografie byla uložena v Národním archivu v Praze. Uvědomil jsem si, že doma máme po mamince mojí ženy, učitelky Anny Fučíkové (roz. Chodurové *1916) album, kde má několik fotografiií své předválečné přítelkyně, učitelky Věry Junkové s věnováním od ní. Na jedné z…


LUDVÍK TVARDEK (1905 - 1943)

obrázek k článku

Ilegální vedoucí KSČ je popisován takto: ?dělal dojem nemocného člověka, tuberáka?. Byl bledý, vysoký, hubený, jeho chůze byla nápadná, rovněž oblečení. 1/ Pohyboval se na Brněnsku a Ostravsku. V roce 1940 byl zatčen brněnským gestapem (II A) předán do Prahy. Po pětidenní vazbě a výslechu svolil ke spolupráci. Naoko. Povedlo se mu přejít do ilegality. Byl dopaden v Ústí nad Orlicí v roce 1943. 2/ ?Při prohledávání známých bytů ilegální KSČ v obvodu mé pobočky Pardubice, byl dne 20.1.1943 zjištěn v bytě manželky funkcionáře KSČ Antonína Kalouska (bytem Ústí nad Orlicí, Goethova ul. 703) neznámý muž. Zatčení se energicky bránil a pokusil se zmocnit pistole jednoho z úředníků. Vrchní kriminální asistent Fick z mé pobočky poté použil své služební zbraně a těžce zranil ranou do hlavy zatýkaného. Po přepravě do nemocnice v Ústí n.O.…


VIKTORIE KROUPOVÁ (1895 ? 1943)

obrázek k článku

Dlouho jsem uvažoval, jak nazvat tento článek. Nejdříve mne napadl název ?Vaše žádost o milost byla zamítnuta!? Ale nakonec jsem dal přednost jménu ženy, která přechovávala Antonína Kalouska a Ludvíka Tvardka, oba členy ilegální KSČ. Viktorie Kroupová byla narozena 3.října 1895 v Ústí nad Orlicí. Jak sama psala v posledním dopise z cely smrti: ?Maminka říkala, že jsem se narodila 1.října a v papírech mám 3.října.? 1/ Jak napsal Karel Remeš v knize ?Žaluji?, ?Viktorce bylo 48 let, byla ještě svobodná, ale název ?stará panna? se na ni tak zcela nehodil. Byla vždy čistá, upravená, příjemného zjevu. Pro její tichost a jakousi tklivou pokoru, která z ní vyzařovala, jí měl každý rád. Byla vzorem nenápadnosti: nikdo jí nepsal a také ona nikomu škrabku neposílala.? 2/ Na Pankráci byla na cele č.38. Delikt zněl: přechovávání osob (P). Byla…


MÉNĚ ZNÁMÁ FAKTA O KOMUNISTICKÉM ODBOJI NA PARDUBICKU ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

obrázek k článku

(kauzy J.Fialy a F.Žaby) Otevřeme-li znovu knihu Františka Ťopka ?Údolí výstrahy? (vyd. KN Havlíčkův Brod 1960) na úvodu Josefa Jägermanna, čteme tu m.j.: ?Na jedné straně revoluční boj KSČ a aktivní národní osvobozenecký boj proti hitlerovcům. Na druhé straně ?odboj s vyčkávací taktikou, ustavování spikleneckých organizací a skupin, beze zbraní, jen pro potřeby špionáže a poválečné cíle.? 1/ A dále: ?Ani výsadkoví agenti nemohli mít úspěch. Protože je do boje nevyslal lid, nebojovali za věc lidu a národa, nepředstavovali hnutí spojené s lidem. Jejich cíle nebyly cílem národně osvobozeneckého boje ani cílem socialismu. ?Odbojovou? činnost doma, pokud byla řízena z Londýna za pomoci výsadkových agentů je nutno označit za čistě špionážní činnost. Jednali pro vlastní cíle emigrantské vlády a…


PARDUBICKÝ SLAVÍN - Anna Gabrielová

obrázek k článku

(narozena 23.6.1888 Pardubice, zemřela 17.3.1957 Pardubice) Stojíme před hrobem rodiny Gabrielovy vlevo za centrálním křížem t. zv. nového hřbitova v Pardubicích. Je tu pohřbena obětavá a astronomicky vzdělaná asistentka Artura barona Krause (1854-1930), jež s ním žila na Královské třídě (dnešní Třídě Míru) v jeho Lidové hvězdárně a byla dokonce vyfotografována s baronem u jeho ornitoptéry (létajícího stroje s mávajícími ptačími křídly). Po baronově smrti roku 1930 vyřizovala pečlivě jeho pozůstalost a dary školám a hvězdárnám. Po druhé světové válce žila se svým bratrem Emanuelem v chatrném domku čp. 132 v ulici Mezi mosty. Dům byl později zbořen. Nikdy neprovdaná slečna Anna Gabrielová zemřela po záchvatu mrtvice roku 1957. Položme si základní otázku: dokázal by pan baron Kraus bez její péče a zázemí, jež mu obětavě poskytovala, to…


Filiální pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Lánech na Důlku

obrázek k článku

Úvod: Vzpomínky Prožil jsem jedno neobyčejné, nádherné dětství, za které mohu děkovat svým rodičům a pak své ?dobrodružné? duši, která mě neopustila ani v dospělosti. Bydleli jsme s bratrem v Polabinách IV. v dnešní ul. kpt. Bartoše, č. 412 (tehdy ovšem ul. Říjnové revoluce, se kterou, jak to už bývalo všude po naší vlasti, neměl revoluční převrat v Rusku v listopadu 1917 vůbec nic společného). Podnikal jsem s mladším bratrem Romanem a svojí partou, což byli kluci mého věku z paneláku, velké dobrodužné výpravy do širých dálav směrem na Rosice nad Labem, Srnojedy, Svítkov a ještě dál až do Lánů na Důlku a Kokešova. Tehdy oblast podél obou břehů řeky Labe směrem k Přelouči, vypadala jinak, než dnes. Byla jaksi divočejší. Žádné cyklostezky, žádná revitalizace mrtvých ramen Labe. U kaliště za Rosicemi existoval vojenský prostor pro…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem