Zprávy 11-12 / 2003

Ačkoliv byl Udržal v době svého předsednictví vlády kritizován i mnoha svými stranickými odpůrci a intrikány, po své demisi byl na sjezdu republikánské strany v roce 1932 již ??chválen za velkých ovací za vysilující práci a za vše, co?pro naše zemědělství a náš stát po dobu své odpovědné vládní působnosti konal??. V rámci agrární strany byla nově vytvořena ?Komise pro tělovýchovu a brannost?, jejímž předsedou se Udržal stal. Zdůrazňovala úkol národní obrany a nutnost ??soustředit mravní i hmotné síly k vybudování armády??. V roce 1935 se stal senátorem a zůstal jím až do roku 1938, kdy se mandátu vzdal ze zdravotních důvodů.

Letos uplynulo 45 roků od doby, kdy 1. května 1958 vyjel z nového nádraží slavnostně vyzdobený rychlík do Bratislavy a tím byla také předána k svému účelu nová nádražní budova. Je to již postupně třetí nádražní objekt od roku 1845. Každý má svůj vlastní osud. Připomeňme si v této souvislosti jejich historii.

Pokud by se někdo postavil s mikrofonem v ruce v Pernerově ulici v Pardubicích a začal zjišťovat u kolemjdoucích chodců (ve stylu televizního zábavného pořadu Nikdo není dokonalý), kdo je Jan Perner a proč se v Pardubicích po něm jmenuje jedna z ulic, ústících do třídy Míru, nemusel by být výsledek takového zjišťování nutně smutný a truchlivý, jak bychom mohli očekávat v případě jiných osobností. Od mnoha občanů, zvláště starší generace, bychom se mohli nadít i uvedení nečekaných podrobností.

Je to již 14 let, co byl uveřejněn můj příspěvek o inženýru Janu Pernerovi (1815 ? 1845) ve Zprávách klubu přátel Pardubicka. Mezitím proběhly vzpomínkové slavnosti v Pernerově rodišti. V Bratčicích se z mého postřehu sešli místní rodáci, ctitelé Jana Pernera, jeho příbuzní i oficiální zástupci Českých drah. Bylo to v jubilejních letech 1995 a 2000. K Pernerovi a k Pardubicku mám vztah jako inženýr dopravních staveb. Navíc s Pernerem a jeho rodištěm jsem spojen i příbuzensky. 1)