Zprávy 7-8 / 2010

Psal se den 21. září 1910, kdy byla ve Smilově ulici 704 v jedné chlapecké třídě zahájena výuka nově vzniklého osmiletého gymnázia. Současně, dokonce o několik dnů dříve, bylo otevřeno dívčí lyceum Boženy Němcové. Co předcházelo roku 1910? Byla to již v roce 1543 latinská škola, kterou založil Jan z Pernštejna a kterou řídil Martin Bacháček, pozdější rektor Univerzity Karlovy v Praze. Budova stála v Bartolomějské ulici.

Rok 1930 – pokračování V druhé polovině června došlo v městských lázních v Pardubicích ke krádeži. Krádež oznámil na pardubické četnické stanici František Holman z Přelouče, že mu byl odcizen ze zamčené skříňky v lázních obnos 500 Kč. Pachatel byl brzy vypátrán. Jednalo se o Evžena Uttenrodta, zikografa, který pocházel z Ivančic na Moravě. Odcizené peníze schovával doma pod obrazem. V případě obviněného se nejednalo o jeho první krádež.

Pardubické nádraží bylo slavnostně otevřeno 1.května 1958, ale o potřebě nové haly se v Pardubicích mluvilo už od 30. let. Stávající hala, kterou mimochodem najdeme jen o pár set metrů dál směrem na Českou Třebovou, už přestávala vyhovovat. Proto byla v roce 1945 vyhlášena architektonická soutěž na nové nádraží a přilehlé prostranství. Jako vítězný byl vybrán velkorysý návrh tria architektů Karel Kalvoda, Josef Danda a Karel Řepa.

Nový moderní hospic byl vybudován v Chrudimi a uveden do provozu dne 1. října 2009. Zřizovatelem hospicu je Občanské sdružení SMÍŘENÍ, jehož předsedkyní je MUDr. Marie Blažková. V Pardubickém kraji dosud takové zařízení chybělo. Vybudovat hospic vytrvale prosazovali tito lékaři: praktický lékař MUDr. Jan Mensa, psychiatr MUDr. Marie Blažková a po úmrtí MUDr. Jana Mensy ortoped MUDr. Jiří Košťál. Výsledkem vytrvalého přesvědčování o významu hospicu jsou dnes již postavené a zprovozněné moderní budovy v pěkném a tichém prostředí s výhledem do zeleně. Město Chrudim darovalo rozsáhlý pozemek, na kterém hospic stojí.

Dne 18. září 1965 v Pardubicích otázka: Vzpomínáte si na Kašparovo první letadlo? odpověď: Nevzpomínám si na ně příliš jasně. Na něm jsem ještě nepracoval, dělalo se v dílně u Dvořáků a tam byl jiný pracovní kolektiv. Neviděl jsem toto letadlo létat a myslím, že nebylo schopno skutečného letu, mohly se na něm podařit nanejvýš skoky.

100 let J. Kašpara V letošním roce jsme vzpomněli 100. výročí prvního vzletu letadla na území Čech a průkopnického létání pardubického rodáka Ing. Jana Kašpara. Našemu slavnému rodákovi udělala v průběhu let velice účinnou propagaci fllatelie. Nejprve to byly dvě letecké známky v roce 1959 k 50. výročí prvního vzletu: Další letecká známka z roku 1977 zachycuje kresbu přeletu Ing. Kašpara z Pardubic do Prahy. Československá pošta vydala dále řadu příležitostných poštovních razítek a obálek. Ty nejzajímavější uvádíme: MEMORIÁL ING. JANA KAŠPARA PARDUBICE V roce 1977 vydala poštovní správa propagační serii k historii aviatiky. Mezi historické události v letectví je přirozeně zařazen také přelet Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy v roce 1911.

1. jaké priority si kladete ve své funkci nové ředitelky VČM? Východočeské muzeum dnes patří mezi významné kulturně vědecké instituce v mnoha ohledech překračující regionální charakter. Mým úkolem je především udržet kontinuitu a snažit se nacházet cesty, jak ještě více zaujmout a přilákat veřejnost. Prostředkem k tomu by se měla stát zejména lákavá nabídka krátkodobých výstav a jejich doprovodných akcí. Konkrétně nás však čeká několik velmi důležitých projektů, které musí mít v blízké době prioritu č. 1. Jedná se o přípravu a realizaci projektu na zvýšení atraktivity zámku, jehož součástí je mimo jiné také vybudování stálé expozice dějin Pardubic a dále vybudování depozitářů v Dolní Rovni. Za zásadní věc také musím považovat průběžnou péči o zámek jako významnou stavebně historickou památku. 2. jaké možnosti spolupráce…