Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 11-12 / 2011

Jeden z pavilonů výstavy z roku 1903 je dodnes oblíbeným výletním místem

obrázek k článku

V letošním ročníku Zpráv KPP se věnujeme ve velké míře osmdesátému výročí od konání výstavy tělesné výchovy a sportu, která probíhala v prostoru dnešních Tyršových sadů v roce 1931. Jak je však známo, na počátku 20. století se však v Pardubicích konala jiná neméně zajímavá výstava, kterou byla Východočeská výstava konaná v prostoru dnešních Olšinek a Bubeníkových sadů v roce 1903. Ta probíhala od 24. července do 28. září roku 1903 a za tu dobu ji navštívilo více jak 200 tisíc lidí. Proč však o této akci nyní píšeme? Jedním z účastníků cyklu přednášek Hovory o Pardubicku jsme totiž byli před nedávnem upozorněni, že jeden z výstavních pavilonů z výstavy roku 1903 dodnes stojí a je oblíbeným výletním místem zejména obyvatel Chrudimi, Slatiňan, ale i Pardubic. Jedná se totiž o restauraci Monako nedaleko Slatiňan a známého…


Zvonici u sv. Bartoloměje hrozil zánik

obrázek k článku

Ve Zprávách KPP číslo 5-6/2011 mě zaujal článek PhDr. J. Kotyka, PhD., který velmi zajímavě popisoval, jak původní Smetanovo, později Osvobození, dnes náměstí Republiky bylo několikrát zneužito totalitními režimy. Naštěstí zvonička u kostela sv. Bartoloměje nacházející se taktéž na náměstí Republiky minulým režimům nesloužila. Přesto je to nyní již 80 let, kdy této stavbě hrozilo zboření. Dokud byl kostel sv. Bartoloměje „pouze“ místem posledního odpočinku Vojtěcha z Pernštejna, nebyla samostatná zvonice potřeba. Když však došlo za života Vojtěcha z Pernštejna k přestěhování kališnické fary a chrám začal sloužit potřebám města, kdy naopak velkolepě budovaná věž poblíž kostela P. Marie ztratila svůj význam, bylo nutno postavit novou zvonici nedaleko chrámu sv. Bartoloměje. Ještě předtím, než byla zvonička postavena, posloužila …


F. Přeučil unikl jen o vlásek smrti

obrázek k článku

Nemám na mysli oblíbeného českého herce, elegána a pardubického rodáka Jana Přeučila, ale jeho tatínka – Františka Přeučila, významného patriota našeho města a hrdinu třetího odboje proti komunismu. František Přeučil se narodil v Praze v roce 1907. Po absolvování gymnázia se stal osobním tajemníkem Karla Pekárka, poslance Národního shromáždění za Pardubický kraj. Kolem roku 1930 se přestěhoval do Pardubic. Svému synovi Janovi později vyprávěl, jak objížděl na kole nejrůznější schůze a mítingy ve všech koutech kraje a přitom zajížděl až do Hlinska a do Poličky. Vedle své pracovní náplně pro poslance Pekárka se František Přeučil začal věnovat novinařině. V Pardubicích vedl časopis VPŘED, který podporoval hlavně střední vrstvy – řemeslníky a živnostníky. Později se z Prahy do Pardubic přestěhovala také Přeučilova budoucí manželka…


Statečný vlastenec František Přeučil

obrázek k článku

František Přeučil se narodil v Praze 9. října 1907 v rodině krejčovského mistra, u nějž se také vyučil. Po vojně – v roce 1931 – se stal župním jednatelem Živnostensko-obchodnické strany v Pardubicích, jíž také jako redaktor vydával Živnostenské noviny (až do nacistické okupace roku 1939). 1/ Na těchto 8 let strávených v našem městě vždy rád vzpomínal, naposledy na besedě pro místní Masarykovu společnost, uspořádané 28. února 1996. Okupace ČSR pro něj znamenala návrat do Prahy, po likvidaci živnostenské strany se totiž stal redaktorem Obchodních listů v Praze (redigoval je až do jejich zastavení v listopadu 1940). Přitom současně vybudoval tiskařské a vydavatelské družstvo obchodníků, kde byl redaktorem až do podzimu 1948. 2/ Po květnu 1945, když byla Živnostensko-obchodnická strana zakázána (nefigurovala již v novém…


Černožlutá vrata

obrázek k článku

V Pardubicích byla v roce 1894-1895 postavena rozsáhlá budova velmi prospěšná tehdejšímu vojsku. Na průčelí byl tehdy umístěn z černých kovových písmen německo-český nápis, že to jsou C. a K. JÍZDECKÉ KASÁRNY. Tak to stálo na východním křídle hlavní budovy, a nad vchodem pak další nápis pod výsostným znakem dvouhlavého orla: VIRIBUS UNITIS – což bylo panovníkovo heslo a v češtině značí spojenými silami. Početné stáje uvnitř rozsáhlého nádvoří měly podle tyrolského zvyku, přejatého i do vojska, všechna vrata a půdní dvířka nad nimi, kde byla uložena píce, natřena střídavě černožlutými pruhy. A tak z dálky se poznávala příslušnost budovy k vojenskému eráru, protože právě tak byly natírány všechny zábrany i výstražné sloupy stejnou výsostnou rakouskou barvou černožlutou, označující tak majetek tehdejší vojenské správy.


Žijí mezi námi - PaedDr. Radovan Brož - 75

obrázek k článku

Člen redakční rady PaedDr. Radovan Brož oslavil své 75. narozeniny. Narodil se 29. 9. 1936 v Pardubicích. Po maturitě na pardubickém gymnáziu (tehdy JSŠ) v r. 1954 a vysokoškolském studiu v Praze (Vysoká škola pedagogická a Fakulta tělesné výchovy a sportu – trenérská specializace) se vrací do Pardubic a věnuje se plně lehké atletice. Pracuje jako první profesionální pardubický atletický trenér v tehdejším Dynamu, stojí u zrodu sportovních tříd na Višňovce (dnešní ZŠ Benešovo nám.). V roce 1974 – po vzniku atletického vrcholového střediska mládeže – se stává jeho vedoucím trenérem. Spoluorganizuje atletické soutěže pro mládež (O nejrychlejšího chlapce a dívku Pardubic, Březinův pohár atd.). Má velký podíl na vzniku Sportovního gymnázia v Pardubicích, kde se po jeho zřízení a po politických změnách v roce 1989 stává na šest…


Za paní Evou Palyzovou

obrázek k článku

S paní Evou Palyzovou jsem se potkal letos 1. května v Lysé nad Labem a pak ještě koncem května v Pardubicích. Kde jinde než na dostihových závodištích. Netušil jsem, že krátký hovor mezi dostihy bude tím posledním. Jejímu úmrtí dne 6. července t. r. nevěnovala média téměř pozornost. Nebýt dedikace žokeje Lukáška v televizním přenosu, který své vítězství v dostihu připsal její památce, snad bych se o této velké ztrátě českého turfu dozvěděl až z programu srpnové kvalifikace na Velkou pardubickou.


Baron Artur Kraus

obrázek k článku

V srpnu letošního roku tomu bylo 157 let od narození barona Artura Krause (1854- 1930). Pardubický občan, gentleman svým upraveným zevnějškem, ustrojením a vystupováním, ale také na tu dobu výstředními zálibami, proto přezdívaný „Bláznivý baron“ – dnešní terminologií snad tak trochu pardubický Jára Cimrman. Byl vyznavačem všeho nového, zvláště v oblasti technického pokroku. V Pardubicích vlastnil první velocipéd i motocykl. Z Norska si objednal lyže a trénoval na „svazích“ valů pardubického zámku a snad i na Kunětické hoře, začal hrát tenis podle příruček a pravidel, které si objednal z Anglie, byl vášnivým fotografem.


Málo známé a doposud nepublikované fotografie

obrázek k článku

Pod tímto titulem jsme v ZKPP č. 7–8/2011 zveřejnili několik velice zajímavých fotografií. Zároveň jsme Vás požádali o případné připomínky – zejména k bližší identifikaci osob na snímcích. Takřka obratem jsme do redakce dostali dopis od paní Anny Bekárkové, dcery paní Jarmily Košťálové, s připomínkou k fotografii z blíže neurčených jezdeckých závodů v Pardubicích (viz níže i s původním naším popisem osob). Původní, ale chybný popis: První lavice zleva: v klobouku paní Jarmila Košťálová-Udržalová za ní paní Morávková. Druhá lavice zprava: MUDr. Václav Horáček, paní Steinerová, dr. Morávek, pan Vitoušek, v klobouku paní Ája Žváčková – žena JUDr. Vladimíra Žváčka


Stávka v pardubické Telegrafii v roce 1941

obrázek k článku

Vzpomínáme letos již 70. výročí stávky v Pardubické Telegrafii (dnes zdevastovaný areál bývalé Tesly v Kyjevské ulici v Pardubičkách) z 9. září 1941. Co o ní vlastně víme? Málo… „Do stávky vstoupilo 1651 dělníků, při likvidaci stávky bylo použito nejen slibů, ale i nátlaku, 5 dělníků bylo zatčeno. Dělníci pardubické Telegrafie žádali zásadní úpravu platů a půjčku ve výši 1 000 korun na zakoupení zimních zásob,“ uvádí historik prof. dr. Jiří Frajdl, CSc. 1/ Pracovník bývalého n. p. Tesla Pardubice ing. Josef Lonner však uvádí, že „i když stávka byla důsledkem mzdového sporu na montáži aparátů, bylo jí dáno ze strany úřadů politické pozadí. Likvidována byla gestapem: nejdříve zatčením 3 členů dělnického závodního výboru, kteří byli ale ještě týž den propuštěni. Avšak ještě týž den odpoledne bylo zatčeno 13 pracovníků z montáže…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem