Zprávy 3-4 / 1996

O horní části pražských Olšanských hřbitovů se většinou hovoří a píše v souvislosti s kladením věnců u hrobů sovětských vojáků, kteří v posledních dnech II. světové války /a někteří i po rúV položili své životy při pražské operaci. Místo pro toto oficiální vojenské pohřebiště nebylo vybráno náhodně. Je tu totiž již památník našeho odboje a již dříve zde vznikal kolem typicky ruského, dnes pěkně opraveného kostela pravoslavný hřbitov. Ten se zejména za první republiky rychle zaplňoval zemřelými emigranty z revolučního Ruska. A tak v lese pravoslavných křížů se zde najdou hroby ruského generála, admirála, akademika, univ. profesora, ministra a poslance, primadony atd. Co hrob, to pohnutý příběh běžence. Bělogvardějští stoupenci tu leží nedaleko rudoarmějců a ti zas od roku 1993 hledí na vysoký pravoslavný kříž postavený necelých 150 m od…

Generál Jaroslav Červinka, nejstarší československý legionář, narodil se 13. 5. 1848 v Ostředku v benešovském okrese1), kde jeho otec JUDr. Václav Červinka byl od roku 1844 majitelem velkostatku Ostředek. Správcem Červinkova velkostatku byl Jaroslav František Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Svatopluk Čech se také v Ostředku 21.2.1846 narodil.2) V 17 letech si podal žádost do vojenské akademie, jeho žádosti však nebylo vyhověno, proto vstoupil jako prostý vojín do rakouské armády. Prodělal válku v roce 1866 a v roce 1869 se stal poručíkem, sloužil v Uhrách, Haliči i v Cechách. V roce 1878 vystoupil z armády. Od mládí projevoval tak jako i tehda mnoho českých vlastenců, velké sympatie pro Rusko a proto se rozhodl svou zemi opustit a odjet do Ruska. Jeho starší bratr Václav, zeť F. L. Riegra, umožnil mu svým vlivem odchod do Ruska a…

Od poloviny 19. století byla Chrudim krajským městem. Třebaže počtem obyvatel nemohla konkurovat městu Pardubice, měla důležité úřady a vyšší školy ještě před druhou světovou válkou. Krajský soud byl spojen s náměstím krátkou uličkou. Na volném prostranství byl malý parčík a za ním stála rozložitá budova, ve které byl krajský soud, okresní soud a veliká síň, porotní sál, kde každý podzim zasedala porota.

Za okupace povolili okupanti protektorátní vládě, aby měla jakousi ozbrojenou složku. Ta se nazývala vládní vojsko a bylo zde soustředěno 7000 mužů. Jejich výzbrojí byly pouze staré vojenské pušky a důstojníci měli osobní zbraň. V Praze pak byl Generální inspektorát, posléze pak tři inspektoráty mimo Prahu. Jeden z nich byl v Hradci Králové. Vojsko bylo organizačně rozčleněno do 12 praporů. Nejblíže k Pardubicím byl 7. prapor s posádkou v Josefově, dále pak prapor v Kutné Hoře. Za války byli vojáci využití ke střežení některých důležitých železničních tratí, mimo jiné i železnice procházející Pardubicemi z České Třebové do Prahy. Proto byly vytvořeny železniční strážní oddíly. Podle zachované korespondence byly např. na stanici tehdejších drah (BMB - ČMD) v Dašicích - Kostěnicích, Zámrsku aj. Jistě překvapí, že právě v Zámrsku jeden…

Dne 1. 5. 1943 byl vydán společný manifest zástupců nejrůznějŠích spolků, politic kých stran a občanských sdružení v emigraci o jednotném postupu protifašistických sil v boji za národní samostatnost. Určité úkoly se kladly i na kulturní frontu, která měla posilovat svými specifickými prostředky myšlenku společné Národní fronty. Ilegální činnost na Pardubicku znova ožívala, četné letáky vysvětlovaly význam boje pro zřízení nového Československa. V té době vznikl v nacistickém okupačním aparáte taktický spor, někteří úředníci doporučovali, aby za pomoci bohatých vrstev, majících strach z bolševismu, byla organizována aktivní účast Čechů na protisovětských akcích, jiná část tvrdila, že český lid se nedá na takový program získat. Za protižidovské a protiamerické postoje bylo slibováno i zmírnění dozoru na kulturním a školském úseku. Gestapo…

Když v roce 1870 zachvátil hodinovou věž pardubického zámku požár, při kterém na ní shořela cibulovitá báň, nechal majitel zámku věž zakrýt z úsporných důvodů jednoduchou jehlancovou stříškou, kterou si celé generace zafixovaly do povědomí. V rámci generální rekonstrukce zámku dostala nyní hodinová věž po 125 letech původní cibulovitý tvar střechy, ozdobené na vrcholu českým lvem. Do opravené věže byly na podzim 1995 nainstalovány nové moderní hodiny s elektrickým natahováním. Hodinový stroj dodala firma ELEKON z Vyškova. Původní orloj ze 17. století byl zařazen do muzejních sbírek.. Po týdenním zkušebním provozu byly nové věžní hodiny dány dne 8. listopadu 1995 přesně ve 12 hodin za přihlížení pracovníků muzea, VČG, Památkového ústavu, novinářů i početné veřejnosti do trvalého chodu. Od té chvíle odbíjejí každou půlhodinu sice…

V neděli 19. listopadu 1995, v prvních minutách dne, v pardubické nemocnici navždy dotlouklo srdce výjimečné osobnosti, univerzitní profesorky dr. Emanuely Nohejlové - Prátové, DrSc, rodačky z Opatovic nad Labem. Dožila se 95 let. Téměř na den přesně měsíc i předtím, než spolu s lékaři svedla svůj poslední zápas s přírodou, která tentokrát řekla své bolestné již NE, okouzlila paní profesorka Nohejlová - Prátová na 400 studentů pardubického gymnázia. Přišla je pozdravit na slavnostní koncert v Domě budby u přiležitosti 85. výročí založení školy, jako nejstarší žijící absolventka a zároveň absolventka z galerie těch nejúspěšnějších. Byla kvůli tomu na chvíli uvolněna z nemocnice. Vystoupila na pódium a místo dlouhých projevů přednesla studentům (zpaměti!) s prostou noblesou své poselství ve verších Viktora Dýka, básníka, který promlouval…