Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 2002

Za Vojmírem Vokolkem

obrázek k článku

Vážený pane doktore, požádal jste mě pro Váš časopis o vzpomínku na zemřelého akademického malíře Vojmíra Vokolka. Ochotně jsem Vám přislíbil, protože v té chvíli náš vzájemný vztah s bratrem ve mně silně zarezonoval. Ale vyjádřit ho slovem? Moje vzpomínka bude asi jen několik střípků z rozbité vázy Vojmírova života, které mohu jen vzít pietně do rukou a potěšit se vzpomínkami.



Církev československá v Lázních Bohdanči

obrázek k článku

Církev byla založena 8. 1. 1920 jako reakce na vznik samostatného Československa, snaha o vyjádření vlastenectví a národních tradic, respektování Husova dědictví a oddělení od rigorózního katolického náboženství s vazbami na bývalou habsburskou monarchii. Tehdejší modernismus vedl řadu katolických kněží k tomu, aby se bohoslužby konaly v národním jazyce, aby se na církevní správě podíleli i laici, aby celibát byl dobrovolný a aby všichni přijímali podobojí. Tyto navrhované reformy Vatikán opakovaně odmítl a proto se někteří čeští katoličtí kněží rozhodli o vánocích 1919 sloužit mše česky místo dosud užívané latiny. Přihlásili se tím k tradici cyrilometodějské i ke Komenskému. Věřící to přijali nadšeně a tak do dvou týdnů došlo k vyhlášení samostatné Církve československé, která se zakrátko stala druhou největší církví v Československu.…


Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích ? 4. část V. NOF V PARDUBICÍCH r. 1930

obrázek k článku

16. června 1930 uspořádaly Nezávislá obec legionářů a Národní střelecká jednota, tedy organizace evidentně spjaté s NOF, za podpory národně ? demokratické strany v Pardubicích u Zlaté štiky tryznu za cara Mikuláše II. Romanovce, poslední ruského cara zavražděného bolševiky 17. července 1918 v Jekatěrinburku. Památku cara Mikuláše uctili ve svých projevech ruský emigrant Černovir a bývalý generál ruských legií R. Gajda. Žádali, aby vláda ČSR povolila na našem území formování vojska z ruských emigrantů monarchistického smýšlení. Bylo apelováno na slovanský cit a útočeno na židy jako příčinu pádu carismu v Rusku. Akce byla jen pro zvané osoby, ale byla hojně navštívena nejen pardubickými, ale i z Chrudimě, Hradce Králové a Ústí nad Orlicí. 1) V říjnu 1930 vyzvalo prezídium Zemského úřadu Okresní úřad v Pardubicích: ?Veřejné činnosti…


Když na vojnu verbovali? (2. část)

obrázek k článku

Chtěl bych se ještě zmínit o jednom zvláštním a málo známém verbunku. Počátkem roku 1704 došlo na hejtmanskou kancelář milostivé poručení, aby ?k nynější důležité potřebě vojenské jedna každá vrchnost na svůj vlastní náklad jisté kvantum myslivcův odvésti má?. Z pardubického to mělo být 38 střelců. 1)


Mlýn ve starých Čivicích č.p. 8

obrázek k článku

Zatímco známé pardubické mlýny zahajovaly svoji činnost až začátkem 16. století, historie tohoto mlýna sahá až do roku 1264. Dokumentace týkající se tohoto mlýna, kterou mám k dispozici, je velmi zajímavá a rozsáhlá. Zahrnuje celé jeho období až po současnost, je v rozsahu 30 stran. Pro Zprávy KPP jsem z této dokumentace vybral některé zajímavosti. Fotografie objektu je z roku 1998.


?REKREACE? V PARDUBICKÉ PRACOVNĚ

obrázek k článku

Přinášíme kapitolu ze života sestry boromejky Matky Vojtěšky Hasmandové, jejíž proces blahořečení probíhá na brněnském biskupství. Narozena v Huštěnovicích u Velehradu 23. března 1914, vstoupila jako devatenáctiletá k boromejkám. Po noviciátě a slavných řeholních slibech působila jako učitelka a ošetřovatelka v domech české větve své kongregace. Potlačení řeholních domů komunisty r. 1950 ji zastihlo v Prachaticích jako představenou Domova důchodců, pojmenovaném po svatém Janu Nep. Neumannovi. Tam na přání své generální představené Bohumily poskytla přístřeší jednomu knězi, který byl hledán policií. A tak byla zatčena i ona, 10. září 1952, dovlekli ji z kaple, kde ještě přijala cestu Tělo Páně, své ?viaticum?. V Písku pak byla 15. září 1953 odsouzena pro velezradu atd. a určena do pověstné věznice v Pardubicích. Odvážela si rozsudek…


ALOIS DOSTÁL: PERNŠTEINŮV PANOŠ DĚJEPISNÁ POVÍDKA

obrázek k článku

Tato dnes u nás již velmi málo útlá knížka pro mládež vyšla nákladem Emila Šolce v Telči někdy na přelomu dvacátých a třicátých let XX. století. Třemi barevnými ilustracemi ji doprovodil malíř J. F. Hetteš. Dnes již bohužel není v žádné veřejné knihovně v Pardubicích, dá se však vypůjčit ve Stát. vědecké knihovně v Hradci Králové.


K historii dopravy z hlediska Chrudimě

obrázek k článku

Traduje se, že pardubičtí představitelé byli prozíravější, než chrudimští, když Pardubice r. 1845 získaly dopravní spojení se světem, které jim do té doby chybělo, novou železnicí. To nesporně Pardubicím umožnilo přestihnout tehdy významnější krajské město Chrudim. Tradice ale nebude zcela pravdivá, hrály zde roli nejvyšší, vídeňské vlivy. Doplňme si naše znalostí historie dopravy na Pardubicku z pohledu Chrudimáka.


ŽIJÍ MEZI NÁMI Marie Chudá- 90 let (nar. 19. 4. 1912)

obrázek k článku

Životní jubileum paní Marie Chudé, čestné občanky Pardubic a dlouholeté členky redakční rady našich Zpráv KPP, je skutečně neuvěřitelné? Podíváme-li se uceleně na její vlastivědnou práci, uvidíme bezpočet jejích přednášek o starých Pardubicích pro veřejnost s promítáním diapozitivů, dále množství populárních článků ve Zprávách většinou vycházejících z jejích osobních vzpomínek, rejstříky mnoha ročníků našeho časopisu, články v Pardubických novinách a novinách Pernštejn s pravidelným vánoční rozjímáním, s rodinnou kronikou, v níž detailně popsala pohnuté osudy své rozvětvené rodiny, dvě sbírky básní a samozřejmě krásné Pardubické vzpomínky s obrázky J. Daňka a H. Mandysové? Dřív, než náš časopis dostal moderní, počítačem připravenou podobu, psala paní Marie řadu let se vzornou úpravou i Zprávy.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem