Zprávy KPP

dali tři mladí historikové z VČM Matěj Bekera, Jan Ivanega a Veronika Schiebelová svou knihou „Cesta k modernímu městu – Pardubice 1882–1945“ (vyd. VČM 2024, 312 s.). Po úvodu ředitele VČM Tomáše Libánka (s. 5) je vlastní práce dále strukturována takto: úvodní studie Pardubická architektura a urbanismus v letech 1882–1945 (s. 6–18) a pak časové úseky 1895–1904, 1906–11, 1912–23, 1924–30, 1931–37 a glosář (s. 310–311), jenž je v podstatě slovníčkem odborných termínů z oboru architektury. V úvodní studii (s. 6–18) autoři vytyčili základní mezníky městské architektury – od regulačních plánů A. Wendla a A. Barborky po vznik Městské technické komise roku 1890 (do roku 1922 ji řídil K. Kotten). V soutěži na regulační plán z roku 1907 byl vyřazen domácí B. Dvořák a bylo realizováno 3. soutěžní místo (arch. V. Šejna a arch. V. Zákrejs)…

V PROTEKTORÁTU (1941–42) Nakladatelství PULCHRA vydalo roku 2023 komentovanou edici posledních dopisů Čechoslováků popravených v Drážďanech od P. Plaché a B. Sack. (Název „Tento dopis si nechte na památku na mě“). Edice obsahuje m. j. i poslední dopisy Pardubáka J. Lonka (nar. 1904 v Chrudimi) a Moravana R. Seluckého (nar. 1904 v Kyjově), kteří pracovali v protektorátu pro sovětskou tajnou službu (s. 141–142 a s. 187–188). Příběh J. Lonka je v Pardubicích známější, psali o něm již dříve M. Klimpl, historik J. Němeček a na našich stránkách (t.j. v ZKPP) dnešní ředitel SOkA v Chrudimi P. Boček. Formou literatury faktu je publikace z edice bývalého MV Magnet „Komando statečných“ (1970) od autora zřejmě s přijatým jménem F. Kavan. Připomeňme jen, že bývalý šéfpilot Aeroklubu Pardubice Jaroslav Lonek (1904–1945), nadějný letecký …

AEROPLÁN. Tak se říkalo letadlu v době, kdy se na počátku 20. století poprvé objevilo na obloze. „Vzlety aeroplánů byly jedinečnou a vzácnou podívanou z mnohým městům zcela neznámé“. V Pardubicích byly však lety dynamických strojů „těžších než vzduch“ jevem takřka již obvyklým. Kdykoliv se ozval hlas leteckého motoru, lidé – jím vzrušeni – se zastavovali, zvedali hlavy zvědavě vzhůru a podle zvuku hledali aeroplán po obloze. Kroužení jeho působilo na ně „hlubokým, ba velebným dojmem a jeho řidič byl pro ně mužem plným odvahy, duchapřítomnosti, vtělených cvicích obratným, s naprostou bezzávratností.“ Tak psaly o prvních letech aeroplánů tehdejší noviny. Pardubice, město Pernštejnů a vynálezců ruchadla, byly v celé rakousko-uherské monarchii (vedle Vídeňského Nového Města s letištěm ve Steinfeldu) prvním sídlem české aviatiky.…

Ze starých dob Když jsem jednou v krámě u p. Polárka vyprávěl o svém přispěvatelství do Juklíčkových novin, kterého jsem si vážil pro žurnalistickou rutinu, vzpomněl knihkupec Polák, mně neobyčejně sečtělý a vtipný, že už od pradávna Juklíček dovedl získávat články pro své noviny a tam se stalo, co dnes může být zmíněno jako vzpomínka na starou původní nádražní budovu. „Seděl jsem tam, vypráví p. Polák – s dr. Zajícem a čekali jsme na vlak ke Chrudimi. Bylo půl hodiny času k odjezdu, když k nám přistoupil Tóni Juklíček, redaktor Neodvislých listů, abychom mu zatím napsali něco do novin. Juklíčkovi se muselo vyhovět. Skládali jsme s doktorem o těch nádražních místnostech narážku za narážkou tak pravdivě a poutavě, že z toho vzniklo veliké vyšetřování, dostalo se to totiž nějak až k ministerstvu do Vídně Byl z toho veliký fofr, …

Vztahu těchto spřízněných duší a dlouholetých spolupracovníků se v minulém století věnoval ve sborníku „Východní Čechy“ zesnulý archivář. Z. Bičík. Osobní záznamy B. Dvořáka o úmrtích členů jeho rodiny (!) obsahující m.j. i záznam o smrti M. Alše (1913) a korespondenci s Alšovou dcerou Marynou. Záznamník B. Dvořáka obsahuje i zřejmě poslední dopis M. Alše, který Dvořákovi napsal 24. dubna (na sv. Jiří) 1913: „Drahý příteli! Čekám, nevím ani jak dlouho, že si někdo (p. Ferster) odnese ty ornamenty. Truhlu mi poněkud po cestě poškodili. Nejsrdečnější díky! Tvůj M. Aleš“. Šlo zřejmě o spolupráci M. Alše s V. Försterem na výzdobě Dvořákovy přístavby nového západního vchodu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích z roku 1912. Národní malíř M. Aleš pobýval v závěru svého života na Domažlicku, kde však již trpěl srdečními nevolnostmi.…

Tímto bonmotem končí významný český historik Univ. prof. Pavel Kalina svou monografii „Benedikt Ried a počátky záalpské renesance“ (vyd. Akademia 2009). Pardubického čtenáře jistě zaujme autorovo hodnocení výstavby pernštejnských Pardubic. Po velmi působivém hodnocení Viléma z Pernštejna jako silné politické osobnosti jagellonské doby, sledující obecný prospěch Českého království, dále uvádí: „Rozsah a kvalita paralelní výstavby zámku, města a kostela jako rodové hrobky a místa katolických bohoslužeb nemá v jagellonských Čechách obdoby.“ (s. 234). Řeč je samozřejmě o Pardubicích. Šlo o koncept ideálního města, v němž se realizovala ve středověku pozoruhodná náboženská tolerance. Na zcela jiném příkladu politického prospěcháře a arivisty Zdeňka Lva z Rožmitálu, jenž byl Pernštejnovým politickým oponentem, ukazuje autor…

Socialistická sídliště patří již k pevně etablovaným předmětům zájmu sociologů, historiků, antropologů i historiků umění.1 Klub přátel Pardubicka má k tématu velmi blízko: od svého vzniku hrál roli platformy, jejímž prostřednictvím se čtenáři a návštěvníci klubem organizovaných besed s projektanty seznamovali s plány rozvoje města.2 Text, který s úctou k práci předchozích generací pardubických patriotů předkládám, chápu jako navázání na tuto složku klubové činnosti. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích probíhá výzkum místních sídlišť socialistické éry, který vyústí v připravované výstavě a doprovodné monografii. Naše bádání přineslo četná zjištění k prozatím opomíjeným kapitolám novodobé historie města. Zatímco příběhy nejvýznamnějších pardubických sídlišť jsou všeobecně známé,3 další obytné komplexy prozatím zůstaly mimo…

Dne 2. října 2002 byla slavnostně předána do užívání celá nově zrekonstruovaná škola. Její přestavba včetně úpravy přilehlého parku si vyžádala 126 milionů korun. Rekonstrukce trvala dva roky a potěšitelné bylo, že školní výuka nebyla přerušena. Děti ze sportovních tříd, který přešly ze ZŠ na Komenského náměstí, se velmi dobře umisťovaly v plaveckých závodech především ve skocích do vody. Vynikajících úspěchů mezi tělesně postiženými sportovci dosáhla v roce 2002 i v letech následujících žákyně Tereza Diapoldová. Z mistrovství Evropy lodních modelářů přivezl Tomáš Trampota v letech 2004 a 2005 dvakrát zlatou medaili.

1/ Pane řediteli, můžete nám představit svoji koncepci, kterou chcete během svého působení realizovat? V rámci své koncepce vedení pobočky bych rád pracoval ve větším „otevření“ veřejnosti. Bohužel i mnoho obyvatel Pardubic stále neví, kde vlastně sídlíme. Toho bych rád dosáhl díky zlepšení naší komunikace na sociálních sítích, spolupráci s místními institucemi a nejrůznějšími organizacemi. Zároveň je třeba myslet i na Královéhradecký kraj. Naše pobočka spravuje celé východní Čechy a naší cílovou skupinou jsou tak i lidé mimo Pardubice a Pardubický kraj. Naši příznivci se ale mohou těšit na tradiční Pravidelné pondělky v IPN Pardubice. Jak název napovídá, každé pondělí v našem institutu pořádáme přednášky a rozhovory s různými zajímavými hosty. Více informací se můžete dozvědět na našich internetových stránkách či sociálních…

František Schwarz byl zemským a říšským poslancem, je považován za jednoho z nejvýznamnějších teoretiků samosprávy v českých zemích. „U kostelíčka“ je po něm pojmenováno náměstí. Významný pardubický rodák František Schwarz nar. 8. 5. 1840 poslal v lednu roku 1906 pro spis „Pardubicko, Přeloučsko, Holicko“ vzpomínky na Pardubice z roku 1840–1849, které ve své části pojednávají o nejspíš vůbec prvním vánočním stromku v Pardubicích.