Zprávy KPP

V publikaci Východočeský sport vydané choceňským fotbalovým rozhodčím Vilémem Nezbedou ve válečném roce 1942 se ve sprintérských tabulkách objevuje jméno závodníka SK Pardubice Ruda. Protože šlo o výkony na dobu konce dvacátých let úctyhodné ( v r. 1929 100m za 11,1 , 200 m za 23,0 a 400 m za 53,0 vt.), snažil jsem se o tomto závodníkovi dozvědět více. Od již zesnulého významného organizátora a statistika pardubické atletiky Jiřího Daška jsem měl informaci, že jméno Ruda je zkráceným křestním jménem atleta židovského vyznání Rudolfa Spitze, který za protektorátu nemohl být ani ve statistice uveden pod celým svým jménem.

Vojíni PTP (pomocné technické prapory), tak zvaní černí baroni, se neobvyklou měrou podíleli v letech 1950 až 1954 na výstavbě Pardubic. Níže uvedu bližší podrobnosti týkající se účasti vojínů PTP na vojenských i civilních stavbách a zvláště mladším občanům chci poskytnout vysvětlení, co útvary PTP byly a proč vznikly. Podle celostátních údajů bylo přidrženo k nuceným pracím kolem padesáti tisíc pétépáků. Prapory, pod jejichž soustředěním byli vojáci ve sledování, byly na několika místech Československé republiky. Pardubičtí měli prapor v roce 1954 ve Zdechovicích.

Motto: Prožil jsem mnoho doma i v cizině, dobré i zlé, život mnou cloumal sem a tam, dožil jsem se úspěchů i zklamání... K. Moor I. část V ročníku 2004 našich Zpráv KPP jsme zveřejnili několik zajímavých studií Miroslava Hanuše o hudebním skladateli Karlu Moorovi (1873?1945), rodákovi z Lázní Bělohradu, jehož nezanedbatelná část života je vázána i na Pardubice.

Obec Hostovice s necelými 300 obyvateli se stala po podzimních komunálních volbách v r. 2006 a na základě schváleného výsledku občanského referenda součástí krajského města Pardubice ? jako další městský obvod VIII.

Podle Pamětní knihy obce Přelovice, založené roku 1919, vznikl místní dobrovolný hasičský sbor v roce 1904. První akcí byla účast přelovických hasičů na likvidaci požáru v nedalekých Živanicích roku 1905 (31. 11.). Tehdy začal hořet dům pana Lejhance a oheň se rázem rozšířil na sedm stavení.

Atletický klub AC Pardubice je pokračovatelem tradic pardubické atletiky, která byla úředně založena v roce 1906, ale která pořádala první závody na cyklistické dráze již v roce 1894 a při Východočeské výstavě v roce 1903 dokonce první oficielní vystoupení České atletické amatérské unie mimo Prahu. Tyto závody na provizorní dráze SK Pardubice již na Olšinkách přinesly i řadu českých rekordů.

PÁTER PETR ELIÁŠ * 19. 10. 1935, Pardubice >+ 18. 7. 1993, poblíž Plzne Arcidekan Ing. Páter Petr Eliáš pocházel z vlastenecké rodiny. Jeho otce, Vladimíra Eliáše, mestského technického úredníka a nadporucíka cs. armády v záloze, zastrelilo gestapo v Pardubicích v kvetnu 1945. Po jeho smrti se rodina, manželka s peti detmi, odstehovala do Liberce. Po skoncení základní školy studoval na arcibiskupském gymnáziu v Praze, avšak to bylo v padesátých letech komunisty zavreno.

29. ledna 1937 napsal sociálně demokratický ?Východočeský obzor? (č. 5) s titulkem ?Konce gajdovského fašismu?: ?Na předvolební schůzi fašistů v Pardubicích referoval pan Bidlo1), který konstatoval v neděli na sněmu fašistických pracovníků 3. volebního kraje v České Skalici, že kdyby NOF neměla v parlamentu 6 poslanců, byla by na tom líp. Mladý náčelník junáků z Prahy na téže konferenci obvinil vůdce Gajdu, že je namočený v aféře Fénixu a že bral od žida Berlinera peníze (prý 10 tisíc Kč měsíčně).? 2) V České Skalici se sešel generální sněm delegátů NOF z celé republiky (230?250 lidí) v hotelu Exner. Svolavatelem byl redaktor Josef Nyč z Náchoda. R. Gajda byl v České Skalici od 22. ledna, objížděl funkcionáře a varoval je před účastí. Těsně před zahájením odjel. V jeho nepřítomnosti se rokovalo o jeho koncepci NOF.

V listopadu 2006 zemřel v Pardubicích ve věku 97 let známý a rodilý Pardubák Ing. Antonín Beran. Po téměř 100 let žil v Pardubicích, které nikdy neopustil ani na ně nedal dopustit. Rod Beranů žil v Pardubicích přes 130 roků.

Do příprav dvou nedělních Vánočních koncertů J. K. Bandu zasáhla tragická událost úmrtí zakladatele orchestru Jaroslava Khaila (na snímku).