Zprávy KPP

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme se již seznámili s tím, jak vznikalo výstaviště v dnešních Tyršových sadech, představili jsme si také jednotlivé pavilony. Tématem dnešního pokračování budou akce, které se na výstavišti v průběhu čtyř měsíců nejen na výstavišti konaly. Jak již bylo zmíněno, Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu republiky Československé byla zahájena v neděli 31. května 1931. O významu této akce svědčila skutečnost, že se o zahájení postaral prezident republiky T. G. Masaryk. Ten do Pardubic přijel již v sobotu 30. května, když byl ve večerních hodinách slavnostně přivítán na Pernštýnském náměstí. Zde shlédl vojenskou přehlídku uspořádanou na jeho počest a noc strávil jako první host v nově zbudovaném hotelu Grand. Ještě před tím však vyslechnul koncert vojenské hudby ppl. č. 4 z Hradce Králové…

Před 100 lety: 1. 7. 1911 – převzalo město Pardubice do své správy elektrárnu v Karlově ulici. 1. 7. 1931 – Ve Svítkově otevřen poštovní úřad Pardubice 4. Před 260 lety: 2. 7. 1751 – postihl dnešní Pernštýnské náměstí požár, který úplně zničil patnáct domů. Požár způsobil měšťan Karel Duprée. Před 100 lety: 16. 7. 1911 – První veřejnou leteckou produkcí se Eugen Čihák, bratranec Ing.J.Kašpara, představil v Poděbradech. Před 90 lety: 23. 7. 1921 – Odpoledne shořela střecha nad branou hradu na Kunětické hoře. Před 70 lety: 28. 7. 1941 – Hotel „GRAND“ přejmenován na popud okupantů na „VIKTORIA“.

Známka připomínající 100. výročí prvního veřejného letu Jana Kašpara vyjde 5. června 2011. jejím autorem je Pavel Sivko, dalším pak (rozkresba známky a obálka prvního dne) pak Bedřich Housa. Rytiny provedl Jaroslav Tvrdoň. Dá se říci, že graficky i barevně je to známka dobře provedená a jistě potěší filatelisty i veřejnost.

Od dneška je v prodeji pamětní stříbrná mince k výročí 100 let od prvního dálkového letu Jana Kašpara. Minci v hodnotě 200 korun vydává Česká národní banka.Ústředním motivem pamětní stříbrné dvousetkoruny je letadlo vyobrazené v letu na lícní straně mince. Pod kašparovýn strojem je obrys Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letounem je obrys pražských Hradčan. Hlavním motivem rubové strany je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Autorem grafického návrhu je Josef Šafařík. Mincí v běžné kvalitě bude vyrobeno 7 800 kusů, ve špičkové kvalitě s leštěným polem mince a matovým reliéfem 11 600kusů.

Pan Martin Kindernay vcelku nedávno „obsadil“ i se svým „leteckým cirkusem“ sportovní letiště pod Kunětickou horou a někdy na podzim loňského roku vystoupil s myšlenkou, že tam zřídí jakési „Kašparovo letecké muzeum“. V souvislosti s tím se v pardubickém tisku v únoru 2011 objevily články, v nichž je mimo jiné použito zmatené označení Kašparova letadla, s nímž náš první letec letěl z Pardubic do Prahy, i repliky, kterou pan Kindernay má. Označování Kašparových letadel je vůbec problematické, neboť sám aviatik patrně nikdy žádné nepoužíval. A tak třebas i v tak vážené instituci, jakou je Národní technické muzeum, po desetiletí visela u letounu popisná tabule, jež letoun označovala jako „Letadlo Blériot Ing. Kašpara z r. 1910“. Pravda je, že se jedná o letadlo Ing. Kašpara a že drak letounu byl postaven v roce 1910. Není to však…

K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně hovoří o zámku, městě a klášteru. Nad římsou severního portálu datovaného rokem 1519 je mezi dvěma žlábkovitými lisenami zasazena mramorová votivní deska. Tato deska je zhotovena italskými kameníky vynikající úrovní o rozměrech: výška 233 cm, šířka 195 cm. Horní třetinu votivní desky zabírá devítiřádkový nápis gotickou minuskulí o znění: „Wylem z Pernsstayna a na helffensstaynie . byl. hoffmi / strem . naywyssim kralovstwy . czieskeho. XXVIII leth / potom . vrzad . zdal Wladislawowi krali vherskemu / A czieskemu zc . pronedostatek zdrawi y leth swych ten / tento zamek y toto myesto wystawiel . y klasster tento / kupohrzebu rodu swemu vdielel Acz se kdo toho . rodv chczetv. klasti …

Stavby železničních tratí znamenaly pro rozvoj měst a obcí začátkem 19. století velký význam. Pardubice měly štěstí, že trať z Prahy do Olomouce a Vídně byla naplánována přes Pardubice (1845). Nová trať přivedla do Pardubic nejen podnikatele, ale i budovatele nových průmyslových podniků. Proto lidé ve městě i okolí nalézali dostatek pracovních příležitostí a nelze se proto divit, že počet obyvatel rychle rostl. Kolem roku 1900 se Pardubice staly co do počtu obyvatel největším východočeským městem. Výstavba dalších tratí dále pokračovala. Již v roce 1859 byla otevřena trať Pardubice – Liberec, tedy trať, která spojila dvě silná průmyslová města. Tím byla zajištěna doprava surovin a uhlí pro továrny ve východních Čechách. I obyvatelé východočeských měst mohli přestoupit na pardubickém nádraží a cestovat dále do Prahy, Olomouce…

1. Fotografie z nácviku na tělovýchovnou akademii Sokola Pardubice I pořízené neznámým fotografem na střeše pardubické sokolovny Na Olšinkách kolem roku 1935 (archiv J. Štěpánka a V. Tomka) Zleva: Jarmila Košťálová – Udržalová (*10. 4. 1907 – †30. 11. 1986) – dcera Františka Udržala, ministra národní obrany a předsedy vlády v letech 1929- 1932), žena pardubického hoteliéra Arnošta Košťála (svatba 24. 4. 1928), popraveného nacisty za spolupráci s pardubickou paraskupinou „SILVER A“ na pardubickém Zámečku (7. 2. 1942). Díky fingovanému rozvodovému řízení zachránil ženu i tři děti (Arnošt *1929, Mariana *1930, Anna *1941) před popravou či vězením. Jarmila Weberová – Vejtrubová (*1913(?) – †(?)) Vlasta Poláková – Růžičková (*1912 – +1999) – žena známého pardubického tělovýchovného pracovníka Jiřího Poláka.

Pardubice – (ČTK) Po 163 letech znovu vyšel Pardubický hlasatel. V roce 1848 první číslo vydal lékař a vlastenec Josef Bojislav Pichl. Na tradici navazuje pátý městský obvod, který čtvrtletníkem nahradí radniční zpravodaj nazvaný Pětka. „V obvodě máme Pichlovu ulici, proto jsem chtěl tradici obnovit. Ve čtvrtletníku zachováme rubriku Zrnka, v které budeme čtenáře krátkými zprávami informovat o dění v obvodu. Doufám, že do rubriky budou přispívat i čtenáři,“ řekl starosta obvodu Jiří Hájek. Vlastenec Pichl vydal Pardubického hlasatele svobody a lidu právě v revolučním roce 1848. V úvodníku kritizoval předrevoluční svévoli vlády, vyjádřil důležitost svobody slova a tisku a vyzval k hrdosti na příslušnost k vlastnímu národu. „Vážím si politických postojů doktora Pichla. Dokázal se postavit řvoucí německé většině v Pardubicích.…

Laskavostí našeho člena pana Mgr. Vladimíra Tomka se na náš redakční stůl dostal dnes již vzácný výtisk humoristického nepolitického časopisu pro Pardubice „Pardubický perník“ ze Silvestra okupačního roku 1940. Tento humoristický občasník vycházel jednou ročně péčí vydavatele a odpovědného redaktora Františka Tomka a tiskem B. Brixe ml. Známý soupis zaniklých časopisů v Pardubickém kraji, pořízený V. Vokolkem roku 1959 (III. část Bibliografie kraje Pardubického, vyd. KDO Pardubice 1959) uvádí na s. 100 jako 49. položku jen „Pardubický perník“ vydávaný od roku 1886 jako příloha mladočeských Pardubických listů a později Polabana. Ten však zanikl číslem 4 9. dubna 1887, od 15. 1. 1889 byl pak přílohou časopisu Pardubický ohlas, také listu Národní strany svobodomyslné. Od 5. 10. 1889 do roku 1903 byl Pardubický perník…