Zprávy KPP

V roce 1880 byl v Pardubicích založen Muzejní spolek zaměřený na záchranu mizejících památek. V roce 1920 se mu podařilo zakoupit pardubický zámek a o rok později hrad na Kunětické hoře. Za období totality byl zámek i všechny sbírky postátněny a od roku 1964 se začal užívat název Východočeské muzeum. Od muzea se postupně oddělil Státní okresní archiv, Východočeská galerie a Krajské památkové středisko. Zámek postupně zchátral, propadly se v něm stropy a na 15 let byl pro veřejnost úplně uzavřen. K obratu došlo v roce 1994, kdy zámek převzalo do správy Východočeské muzeum. Pak teprve došlo k urychlení jeho obnovy. Nyní je část expozic znovu přístupná a otevřená a návštěvnost dosahuje přes 40 tisíc osob ročně. V roce 1952 byla na zámku uspořádána výstava státní památkové péče. Při této příležitosti vydala československá pošta…

Sběratel známek a poštou prošlých dokladů občas narazí na zajímavosti, které se zachovaly do dnešních dnů. Tou první je dopisnice z 29. března 1886. Sluší se dodat, že v předminulém i minulém století nahrazovaly korespondenční lístky – dopisnice s přitištěnou známkou – telefon. Tedy sloužily ke sdělení krátkých zpráv, objednávek, potvrzení příjmu atd. Odesílatelem uvedené dopisnice byla firma ERSTE PARDUBITZER SPIRITUS – RAFFINERIE LIQUER – & ESSIGSPIRIT – FABRIK.

Jsou filatelisté, jejichž sběratelským zájmem jsou záležitosti týkající se poštovnictví z Pardubic. Nejde jen o poštovní známky, na nichž jsou Pardubice či výjevy z města, ale např. i Eva Neugebauerová – Haňková. Ta jako malé děvčátko v národním kroji je v náručí prezidenta Masaryka. Jde o dvě známky (POFIS 333, 334) z roku 1938. Předmětem sbírání jsou také poštovní razítka na dopisech a jiných dokumentech a spousta dalších záležitostí. Tedy i zveřejněné gumové fialové razítko z doby okupace. Popravdě řečeno, právě podobná okupační razítka jsou dnes velice vzácná. Hned v prvním řádku je Frei durch Ablösung. V překladu Výplatné (v hranicích) říše paušalizováno. Daleko zajímavější je skutečnost, který okupantský úřad dopis vypravil. Text v razítku je následující: Heeresbauamt Pardubitz, Briefstempel. V překladu – Armádní…

Dopis od místního 4.husarského pluku c.k. hraběte Schlicka je datován 16. října 1851. Kupodivu je v adrese ještě jedna zajímavost: byl odeslán z nemocnice (Spital) tohoto vojenského pluku. Jestliže civilní pardubická nemocnice byla postavena až v roce 1857 ve Štrossově ul. č. 117, pak vojáci erár předběhli. Pochopitelně dnes už stěží je možné si představit, jak toto zdravotnické zařízení asi vypadalo. Pravděpodobně to byl přízemní domek s několika místnostmi a jistě s primitivním vybavením. Ve vzpomínané době byla kasárna husarského pluku umístěna v místech nynějšího náměstí Republiky. Vyobrazený dopis byl adresován na Městský úřad ve Vysokém Mýtě a pošta ho přepravila bezplatně, protože se jednalo o úřední dopis (viz poznámka Exoffo). Jistě už byla využita šest let fungující železniční trať. O tom svědčí další razítko na rubu…

Na první jarní den 21. března t.r. uvedla Česká televize ve svém naučném pořadu „Historie.cs“ zajímavou debatu o Karlu Sabinovi (1813–1876) a jeho konfidentské aféře. Odborné debaty se účastnili historikové Markéta Pokorná, Jiří Rak, Marie Koldinská, Martin Kučera a Petr Kovařík, který nedávno vydal knihu „Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou – nová fakta, policejní a soudní dokumenty, výpovědi svědků“ (vyd. Praha Modrý stůl 2010, 360 s.). Byl to právě PhDr. Petr Kovařík, jenž se v debatě zmínil i o případu pardubického technika Václava Zrůsta (1841 – ?), jedné z mnoha obětí Sabinova konfidentství. Tento „pardubický případ“ otevřel na našich stránkách již roku 1971 můj předchůdce JUDr. Pavel Thein. 1/ Ten se k „případu Zrůst“ dostal přes své studium dějin pardubického divadelnictví. Zachytil zprávu, že v roce 1860 (31. 8. a…

Rok 1932, pokračování: Lupiči se chtěli zmocnit leteckého vynálezu. Pardubický učitel St. Zelenka byl již delší dobu znám jako pracovník v letectví. Zabýval se myšlenkou na výrobu přístroje, který by znemožňoval, nebo aspoň výrazně omezil letecké katastrofy (Právě v roce 1932 v Pardubicích při leteckém dnu zahynula tragicky francouzská aviatička Ginetta Ferron, poznámka, P. B.). „Ba dokonce prohlašoval, že takový přístroj má již doma vynalezený.“ Počátkem října došlo v zahradě uč. Zelenky k podivné události. Údajně slyšel ze svého domu v ul. Škroupově nějaké hlasy v němčině a podezřelý šramot. Zavolal do zahrady, když tu se proti němu ozvaly dva výstřely. Jeden z projektilů minul učitelovi hlavu v těsné blízkosti. „Zelenka počal volat o pomoc a za malou chvíli byla vzhůru celá ulice. Byl svatosvatě přesvědčen, že to byli cizí…

V předchozích dílech seriálu o výstavě v roce 1931 jsme si již představili, jak výstaviště vznikalo, jak vypadalo a čím po celou dobu žilo. Jak to však bylo se vstupným na takto velkolepou akci? Denní vstupné stálo 10 Kč, večerní vstupné přišlo na 2 Kč, děti, studenti a vojsko do hodnosti rotmistra platili polovic. Pamatováno bylo i na organizované skupiny. A tak školní výpravy měšťanských škol platily za vstup do areálu výstaviště 2 Kč za každé dítko školou povinné, 2 koruny pak bylo vstupné pro žáky středních škol a odborných učilišť. Navíc školní výpravy měly na každých pět zakoupených vstupenek jednu vstupenku zdarma. Nabízeny byly i vstupenky platné na celou dobu konání výstavy. Tato celovýstavní vstupenka přišla na 120 Kč, pokud byla zakoupená do 31. března 1931, byla ještě o 20 korun levnější. Permanentní vstupenka na…

Tak se postupně rodil název předměstské části Městského obvodu Pardubice III. A proč asi VYSTRKOV? Je zřejmé, že šlo o území, tehdy dosti vzdáleného, od středu města. Počátky historie této části města se odvíjejí již od počínajících blahodárných reforem Marie Terezie, to je od 18.století.Dvorní instrukcí z 1. a 13. března 1777 se měla rozdělit císařská, městská a fundační popluží na tzv. familie. Tehdy, na radu šlechtice F. A. Raaba, vrchního ředitele všech královských panství v Čechách, vyzkoušela císařovna rozdělení císařské i městské půdy do dědičného nájmu na pardubickém panství. Nájemci těchto dílů si říkali „familiáři“ a od této doby, tj. od 18. století, se Vystrkov pravděpodobně přejmenoval na FAMILII. Je zřejmé, že si občané na tento název zvykli a že si vedli dobře. Postupně se z tohoto území stalo příjemné místo s…

Kousek dávné historie V archivních záznamech se dočteme, že již v r. 1588 existoval na území dnešního obvodu rybník zvaný „STUDÁNKY“. Je více než pravděpodobné, že označení tohoto rybníku se stalo i podnětem pro stejnojmenný název pozdějšího označení obce. V letech 1777–1778 – po zrušení nevolnictví – byl rybník vysušen a půda byla přidělena 22 poddaným. V r. 1785 bylo již ustaveno první zastupitelstvo, v jehož čele již stál i starosta obce STUDÁNKA. Je pochopitelné, že po dlouhé době poddanství byla samostatnost obce obrovským darem. Škoda jen, že se záznamy z této doby nezachovaly. Záznamy z jednání zastupitelstev obce se zachovaly až od r. 1910 do r. 1943. Tyto protokoly jsou uloženy v Okresním archivu ve 4 knihách s čísly 1–4. Kroniku obce vypracoval v r. 1935 starosta obce p. Vohralík. Bohužel, tato kronika se nenašla.

Před 60 lety: 1. 9. 1951 – V budově někdejší nové reálky zahájila svou činnost Střední průmyslová škola elektrotechnická. Před 20 lety: 2. 9. 1991 – Do užívání byla dána budova polikliniky na Masarykově náměstí v Pardubicích. Před 80 lety: 4. 9. 1931 – Zahájilo svou činnost Bio Sport v hotelu Grand. Prvním filmem byl snímek Fidlovačka. Před 80 lety: 13. 9. 1931 – V rámci výstavy tělesné výchovy a sportu se uskutečnil velký letecký den na letišti v Popkovicích. Před 170 lety: 15. 9. 1841 – V Pardubicích se konal první parforsní hon. Před 60 lety: 18. 9. 1931 – František Karel Potěšil byl jmenován čestným občanem města Pardubic. Před 70 lety: 19. 9. 1941– V pardubické Telegrafii v Kyjevské ulici proběhla jednodenní stávka. Policie zatkla 16 organizátorů, kteří byli odsouzeni k ročnímu vězení. Před 80 lety: 19. a…