Zprávy KPP

Listováním v ročníku 1937 ?Východočeského republikána? 1) jsem náhodně objevil následující článek: Náš film Přítelkyně Hitlerova chodila do pardubské školy

Nejznámější uličkou v Pardubicích byla cesta do Bubenče. Na hlavní třídě, v domě čp. 94 byl vchod do nevábné uličky, věčně znečistěné, mezi ploty zahrad a dvorů, směrem severním, do zahrady restaurace, zvané Bubeneč. Odtud se mohlo vyjít vraty k cestě další, směr Labe. Po zbourání Bubenče a vykácení krásných stromů, postavilo se zde několik semtínských domů a ulička byla zazděná. Asi kolem roku 1970 nový majitel domu čp. 94 (Park kultury a oddechu) otevřel tuto uličku a získal tudy přístup k malé výstavní síni.

Jak je hořké muset výsadní postavení na radnici opustit, poznali z novodobých pardubických starostů mnozí, zadostiučinění z návratu si však mohli vychutnat jen málokteří. Tak se v minulém století po sedmi letech na radnici vrátil Václav Bubeník a o čtyři roky déle to trvalo Františkovi Hoblíkovi.

Ve sbírce Rukopisy Východočeského muzea pod inventárním číslem Rkp 372/22 je uložen český rukopis lékařského obsahu. Jedná se o vzácný sborník, který byl Muzejnímu spolku darován roku 1897 Františkem Riegrem, ředitelem Franckovy továrny na kávovinové náhražky.

- V radničním zpravodaji v roce 2003 jsem psal podrobně o historii starých kasáren postavených na zrušených hradbách, které sloužily svému účelu od roku 1776 do roku 1895. Ve Zpravodaji jsem uváděl rovněž historii ?nových? kasáren v Palackého ulici.

Pardubický rodák Hubert Krejčí, známý především jako divadelní režisér, scénárista, překladatel a mim se narodil 11.11.1944. Vystudoval JAMU v Brně, v 70. a 80. letech vedl v Pardubicích a později i v pražském Bránickém divadle pantomimy vlastní soubor ?Yorickova pantomima?. Mimo to pohostinsky spolupracoval například s Divadlem Na provázku Brno a Ha-divadlem Prostějov, v devadesátých letech působil jako pedagog na JAMU. Píše od konce 60. let většinou kratší divadelní hry, často inspirované asijskou divadelní kulturou. Trvale žije v Praze.

František Vyčichlo se narodil ve východočeské metropoli 22. dubna roku 1905. Přestože většinu svého života strávil v hlavním městě Praze, v pardubické ulici V ráji přižil v domě čp. 536 své dětství i léta dospívání. Jeho otec pracoval jako dílovedoucí v tehdejší Dvořákově strojírně. V jeho příbuzenstvu se dokonce tradovalo, že se podílel na konstrukci prvního letadla Evžena Čiháka, který se společně s dalším Pardubákem Ing. Janem Kašparem zařadil mezi průkopníky českého letectví. Bezstarostné mládí však Františku Vyčichlovi netrvalo dlouho. V roce 1920 tatínek pozdějšího významného matematika zemřel. Jeho manželka se od té doby musela sama starat o čtyři děti ? od nejstaršího Františka, dcerky Zdeňku s Marií až po nejmladšího Jana. Právě prvorozený syn s ní proto sdílel starost o tři mladší sourozence. Všichni dosáhli středoškolského…

Jméno tohoto významného českého teologa a sociálně kriticky zaměřeného politika z přelomu středověku a novověku v Přelouči od počátku padesátých let minulého století Sbor církve československé husitské (viz plakát k slavnostnímu otevření sboru) a též ulice, ve které se tento sbor nachází. I když je toto jméno pro mnohé místní občany takto součástí každodennosti, je bližší povědomí o osudech a významu tohoto čelného představitele Jednoty bratrské často překvapivě nízké. (Umístění fotosnímku plakátu k slavnostnímu otevření sboru ?Tůmy Přeloučského?). Ani historikům není jasné, jaký měl Tůma k Přelouči vlastně vztah.

Jako doplněk k našemu dlouhodobému seriálu ?Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích? připojujeme vybranou kapitolu z knihy Oty Hromádka Jak se kalila voda (vyd. INDEX v Kolíně na R. 1982). Autor pracoval ve 30. letech v Pardubicích jako krajský tajemník Komsomolu a později KSČ. Potom bojoval ve španělských interbrigádách a jako partyzán ve Francii. Po válce byl r. 1954 odsouzen v nezákonném procesu s B. Koboldem, zetěm J. Švermy, a spol. na 12 let vězení, byl však propuštěn již roku 1956. Trest trávil v leopoldovské pevnosti na Slovensku a jáchymovských uranových dolech (tábor ROVNOST). V Leopoldově se m. j. setkal s A. Londonem, V. Hajdů a E. Löblem, odsouzenými v procesu s R. Slánským roku 1952. Roku 1968 požádal O. Hromádko po sovětské invazi do ČSSR o politický azyl ve Švýcarsku. Vybíráme kapitolu ?Košilaté doby? líčící…

Jednou z nejvýznamnějších a nejstarších památek v našem kraji je kostel Nejsvětější Trojice v Sezemicích, původně kostel klášterní, ženského řádu cisterciáckého. Prošel několika přestavbami a opravami, z nichž některé značně narušily původní ráz kostela. Poslední oprava, která stála téměř jeden milion korun a která byla provedena takřka v hodině dvanácté, zachránila tuto jedinečnou památku ne-li před zničením, tak alespoň před nenapravitelnými škodami.