Zprávy KPP

Sedmého října 2005 uplynulo již 110 let od narození významného pardubického lékaře, pedagoga a spisovatele MUDr. Cyrila Gály. Narodil se v Kunovicích u Uherského Hradiště. Absolvoval hradišťské gymnázium a po maturitě byl přijat na lékařskou fakultu brněnské univerzity, kde roku 1924 promoval. Specializoval se v oboru gynekologie a porodnictví. Působil jako asistent profesora Odstrčila na pražské gynekologicko-porodnické klinice. V roce 1925 přišel do Pardubic, o pět let později se stal třetím primářem zdejší nemocnice. Dne 31. července 1930 byl ministrem zdravotnictví a tělesné výchovy ČSR pověřen funkcí ředitele Státního ústavu pro vzdělávání a výcvik porodních asistentek v Pardubicích. Ústav sídlil v budově, kde se nyní nachází kožní oddělení. Zde žákyně bydlely a pracovaly. Roku 1931 se MUDr. Gála stal docentem a roku 1938 profesorem…

Z Vídně se přestěhoval do Pardubic, kde byl zaměstnán u firmy Hermann, která sídlila v Pernerově ulici, přibližně v místech, kde dnes stojí budova městské policie. Do Pardubic se přestěhoval již jako ženatý. Charvátovi bydleli u Černého orla na Pernštýnském náměstí. Kolem roku 1923 se firma Hermann odstěhovala do Prahy a Václav Charvát získal živnostenský list. Pořídil si pletařský stroj a přímo v bytě začal vyrábět pletené výrobky.

První záznam je z 2. června roku 1910, kdy se od jiskry z projíždějícího vlaku vzňala došková střecha obytného stavení Josefa Kolmana. Ve světnici hořícího domu zůstal osmiletý syn František, kterého svou statečností zachránil před uhořením František Venzara z čp. 29.

Večerní televizní zpráva dne 26. října t. r. o úmrtí dětského psychologa prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, DrSc. zarmoutila nejen jeho blízké, ale nepochybně i velký okruh jeho kolegů, žáků a přátel. Jako popularizátor vědeckých poznatků patřil k prvním veřejným kritikům socialistického modelu kolektivní výchovy - vždy zastával klasický model rodiny a rodinné výchovy.

V knize o Ing. Janu Kašparovi, kterou v roce 2003 vydalo Východočeské muzeum, jsem se pokusil především zachytit život a aviatickou činnost prvního českého letce Ing. Jana Kašpara. Troufám si tvrdit, že k poznání jeho osobnosti lze dnes už přinést pouze dílčí doplňky a upřesnění, byť jsem si vědom, že například Kašparovo působení v Německu se ani mně nepodařilo dobovými dokumenty doložit v dostatečné šíři.

V pondělí 5. září 2005 se pardubická veřejnost rozloučila v chrámu sv. Bartoloměje se známým sběratelem p. Karlem PIKLEM, který zemřel ve věku 80. let. Jako příslušník významné rodiny pohřebnické profese na Třídě Míru vstoupil do širšího podvědomí jako renomovaný zákonný sběratel a pořadatel výměnných burz v t. zv. TAXISU. Svou sbírku (skví pohlednice, mince, poštovní známky, pardubicensia erc.) pravidelně zpřístupňoval na výstavách, většinou pořádaných ve Státním okresním archivu. Nerealizován zůstane zřejmě bohužel ? jeho projekt výstavní síně na Třídě Míru, kde na polovinu 2004 v rámci Městských slavností umožnil výstavu filatelistů.

V sobotní poledni 9. 7. přišla smutná zpráva. Dlouhé nemoci podlehl ve věku šedesáti čtyř let básník, editor, signatář Charty 77 a nositel Státní ceny za literaturu Petr Kabeš. Narodil se v 1941 v Pardubicích. Po maturitě byl přijat na pražskou Vysokou školu ekonomickou, kde absolvoval obor politická ekonomie a dějiny ekonomických teorií. Během studia však již vydal básnický debut Čáry na dlani (1961). Ve stejném roce debutoval také Ivan Wernisch a Jiří Pištora, o rok později ? vedle Pištory ? další Kabešův pardubický souputník Jiří Gruša.

První záznam o živelné pohromě v obci Moravany je z roku 1718. Tehdy, jak uvádí kronikář v pamětní knize, nepršelo od Velkého pátku do sv. Václava a nastalo obrovské sucho. Vypukla velká neúroda a následná drahota. Roku 1739 byla tak tuhá zima, že zmrzlo mnoho lidí. Dobytek se musel ustájit přímo ve staveních a pro nedostatek vody se nemohlo mlýt. V roce 1746 bylo od května do srpna velké sucho, že voda v řekách i ve studních vyschla.

Mezi nejkrásnější příklady průmyslové heraldiky patří zcela jistě ty, které nějakým způsobem navazují na středověké klasické erby a pokouší se zachovat v moderní, stylizované formě jejich interpretaci.

Národní jednota střelecká byla podle okresního četnického velitele v Pardubicích roku 1934 již ve spolehlivých rukou. Roku 1933 z ní byli vyloučeni členové NOF, někteří vystoupili sami. Zdráhali se podepsat revers, že nejsou členy strany s protistátní tendencí. Členy byli r. 1934 převážně agrárníci. Cvičitelem NJS byl škpt. František Jílek (nar. 1891, bytem Pardubice, Rabínova tř. 1093) od jezdeckého pluku č. 8. Instruktorem NJS byl již od 1. 7. 1930 do konce r. 1932. S členy NOF se t. č. nestýká. 37) To plně neodpovídalo skutečnosti, protože dřívější hlášení téhož četnického velitele ze 17. 2. 1934 uvádělo, že Jílek se stýká s L. Budějovským, členem NOF, bývalým inspektorem státních drah v. v. 38) 13. května 1934 byla provedena perlustrace důvěrné schůze Národní fronty v Pardubicích v restauraci Řemeslnické besedy na Smetanově náměstí.