Zprávy KPP

V dnešním čtvrtém pokračování seriálu o Východočeské výstavě 1903 se seriál uzavře stejně tak, jako své brány 28. září roku 1903 uzavřel areál výstaviště. Výstava měla své brány vlastně původně uzavřít již 15. září. O jejím prodloužení bylo rozhodnuto výstavním výborem 29. srpna. Po celou dobu informoval o prů- běhu výstavy místní i celostátní tisk. Již v průběhu roku 1902 byly připravovány jakési tiskové zprávy, které informovaly zejména o postupu prací při výstavbě areálu výstaviště nebo o krocích výstavního výboru. Objevovaly se tu zejména informace pro vystavovatele o výších poplatků z místa. Tak například za metr čtverečný na volné ploše se platily 2 K, stejně jako v polokryté místnosti. V kryté místnosti se platilo podle přístupnosti a atraktivity místa od 2 do 6 K. Co se týče vstupného do areálu výstaviště, tak jednotlivá…

Paul von Beneckendorff Hindenburg (nar. 2. 10. 1847 v Poznani, zemřel 2. 8. 1934 v Neudecku) byl od mládí jako správný pruský junker důstojníkem z povolání. Podle G.Manna se skutečně jako poručík účastnil bitvy u Hradce Králové roku 1866. Roku 1871 již jako hejtman byl přítomen v Zrcadlovém sále Versailles provolání svého krále Viléma I. za německého císaře. V hodnosti polního maršála bojoval na rusko-německé frontě 1. světové války. Po válce vstoupil do politiky a 2 volební období (1926–32 a 1932–34) byl německým prezidentem. 30.ledna 1933 musel jmenovat A. Hitlera říšským kancléřem. Omylem jej považoval za „českého frajtra“, protože se domníval, že Hitlerovo rodiště Braunau je český Broumov. PhDr. Jiří Kotyk, PhD.

O J .B. PICHLOVI Každou neděli odpoledne přicházela k babičce teta Olga Pichlová; nevynechala jediné, v létě také vždy přišla k večeru za námi, ať jsme byli kdekoli, na Žofíně, v Kanálce. Chodívala v neděli již ke 3. hodině a než se sešla ostatní společnost, hrávala si s námi dětmi. Lála a Karel – moji bratři, malí primánci – byli její miláčkové. „Tak, kde jsou kutidla?“ byla její první otázka a již je šla vyhledati svou těžkou, trochu vadnou chůzí, s vlídným úsměvem a laskavým pohledem svých zádumčivých očí. V zimě nám přinášela pytlík pomerančů. Měla velké porozumění pro různá šibalství hochů a oni ji rádi zasvěcovali do svých dobrodružných plánů a podniků. Než si naše teta Marie prostřela a vše připravila, hrávala teta Olga s námi společen- ské hry, staré loto se sklíčky – které dobře znáte – a „kladivo a zvon“. Tu již bývala také…

(vážně i úsměvně z černých kronik) Pokračování roku 1935 Podvodná manipulace s &[hash]64257; latelistickými známkami. Jaroslav Heřmanský v Pardubi- cích objednal poštovní známky a pod cenou je prodával V. Suchánkovi. Firma SEULA z Brna byla tímto způsobem poškozena o 7 000 Kč. Na J. Heřmanského i V. Suchánka bylo učiněno trestní oznámení.1 Padělky mincí na Pardubicku! „V posledních dnech objevily se na Pardubicku pa- dělky korunových a desetikorunových mincí, které byly dobře provedeny. V jednom případě byla udána koruna s hákovitým křížem. Po rozšiřovatelích se pátrá.“2

V Bulharské ulici u Matičního jezera je vila č.p. 119 původně patřící MUDr. Františku Messanymu. Dnes je tu Mateřská školka „Koníček“. Vila, kterou navrhoval a postavil architekt Boža Dvořák jako strohou kamennou pevnost v pseudorománském slohu, má na vstupním nároží věž, kde se v nice nad vchodem modlí patrně svatá Anežka Česká. K tomuto tvrzení mě vede: 1. Její atributy: koruna – dcera královská, hábit abatyše, klečící a modlící se &[hash]64257; gura se svatozáří. 2. Anežka je uznávaná dlouhodobě jako český zemský patron (její socha je na Myslbekově sousoší sv. Václava na stejnojmenném náměstí v Praze).

Z iniciativy Městské knihovny v Přelouči uspořádal Klub přátel Pardubicka dne 12. 3. 2013 na Městském úřadu v Přelouči přednášku: „Padesát let od vzniku Historického kroužku při Východočeském muzeu v Pardubicích“ a také o zaniklé obci Lepějovice, která se nacházela v sousedství obce Valy nad Labem právě nedaleko Přelouče. O historickém kroužku přednášel M. Hübl, člen KPP, a o zaniklé vsi Lepějovice historik Univ. prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., děkan &[hash]64257; lozo&[hash]64257; cké fakulty Univerzity Par- dubice, který je rodákem z Valů nad Labem, obrazovou dokumentaci prezentoval jednatel KPP Jan Řeháček. Tato akce byla velmi početně navštívena zájemci z Přelou- če a okolí a byla hodnocena jako velmi zdařilá. Druhá přednáška o shodných tématech byla uskutečněna dne 27. 3. v Pardubi- cích v rámci „Hovorů o Pardubicku“, ale bez účasti…

Když jsme před třemi lety, ve spolupráci s Památníkem Lidice a NKP Ležáky, za- hajovali projekt Československé obce legionářské Oheň(bez)naděje za účasti 50 žáků základních škol Včelákov a Skuteč, příliš jsme si neuvědomovali ohromný potenciál tohoto projektu. Hned na počátku jsme měli velké štěstí, neboť do projektu se zapojil armádní generál Tomáš Sedláček, který svou osobností a šarmem doslova vyšperkoval naši myšlenku. Bezpochyby se také podílel na vysokém kreditu našeho projektu spo- lečně s prezidentem Václavem Klausem, předsedkyní poslanecké sněmovny Mirosla- vou Němcovou a předsedou senátu Milanem Štěchem, kteří postupně zapalovali oheň v lucerničkách dětí, při příležitosti každoročně pořádané piety v Ležákách. Zatímco v prvním a druhém ročníku projektu děti přenesly oheň z Ležáků do Pardubiček na bý- valé popraviště, kde byl…

FEJFAR, Ing., Václav Významný činitel Aviatického družstva v Pardubicích, jeden z těch, kdo stáli u jeho zrodu. Jakýsi Václav Fejfar se narodil v Pardubicích 29. dubna 1887,1 ale v tomto případě se patrně jedná o pouhou shodu jmen. A tak nám prozatím zůstávají základní životopisné údaje neznámé. Katalog studentů České vysoké školy technické v Praze z roku 1918–1919 zaznamenává jakéhosi Václava Fejfara, narozeného v roce 1897 v Krásném Březně, bytem v Pardubicích. Jeho otce Václava katalog uvádí jako inženýra, vrchního kontrolora technické fi nanční kontroly v Pardubicích.2 A tento studentův otec je nepochybně naším Václavem Fejfarem, účastníkem aviatického dění v Pardubicích v létech 1910–1914.

Společnost Jana Kašpara založená v květnu 2011 dostala v létě t. r. vzácný dar – sedmidílnou literární ságu „Když létal ing. Jan Kašpar“ od zesnulého dr. ing. Theodora Petryšína, dlouholetého člena KPP, jenž ji před listopadem 1989 marně nabízel hradeckému, dnes již zrušenému státnímu nakladatelství KRUH. Společnosti J. Kašpara strojopis na ručním papíře z Velkých Losin s bohatou obrazovou dokumentací věnoval syn T. Petryšína žijící v Jičíně. Chceme mu zde i touto cestou velmi poděkovat. Sága obsahuje 7 dílů s názvy: 1. Pusťte!, 2. Pohádkový rej, 3. Veni vidi vici, 4. Ústup ze slávy, 5. Les a.s., 6. Být či nebýt, 7. In memoriam. Doplňuje ji jako 8. díl bohatá fotografi cká dokumentace. V našem časopise budeme otiskovat některé úryvky tohoto pozoruhodného celoživotního díla. Dnes je to část nazvaná „První pasažér v letadle“. …

Symbolicky v květnu 2011, kdy jsme si připomínali sté výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara z Pardubic do Prahy, jsem navrhl na zasedání zastupitelstva města postavit v centru Pardubic pomník tomuto průkopníkovi českého letectví. Mým záměrem bylo, aby objekt byl umístěn na třídě Míru na pozemku bývalého pozemku hotelu Veselka, kde se letec narodil. Po řadě přípravných jednání se Společností Jana Kašpara, Klubem přátel Pardubicka, Sdružením letců České republiky, primátorkou města a pracovníky odboru hlavního architekta a po projednání návrhu v komisi pro urbanismus a architekturu jsem předložil potřebné písemné materiály Radě a Zastupitelstvu města Pardubic. Po určitých počátečních problémech tyto orgány uvedený záměr výraznou většinou hlasů schválily. Zastupitelstvo uvolnilo potřebnou částku na celostátní uměleckou a…