Zprávy KPP

připomíná pamětní deska na Krajském úřadu Jedna ze současných budov Krajského úřadu Pardubického kraje, do které se vchází z náměstí Republiky, byla zejména v období německé okupace svědkem velmi dramatických událostí. Ke dvěma pamětním deskám mezi třetím a čtvrtým patrem přibyla třetí, která připomíná dělníka pardubické Telegrafie Josefa Kříže.

Z turistického soustředění 2023 Tak jako každoročně, konalo se i vloni na počátku září týdenní turistické soustředění Klubu přátel Pardubicka. To loňské proběhlo od 3. do 10. září v Kořenově v Jizerských horách. Soustředění připravil a vedl Zdeněk Řehák a zúčastnilo se jej 17 turistů, kteří za letního počasí absolvovali každý den výlety z místa ubytování v hotelu Maredis. V dalších dnech následovaly turistické vycházky např. k Mumlavským vodopádům, k vodní nádrži Souš, na několik rozhleden nebo na Tanvaldský Špičák.

V rocníku 2019 ve dvojcísle 9–10 jsme na stranách 346–356 otiskli clánek J. Havelky o jeho otci plk. MUDr. F. Havelkovi, posledním veliteli karanténní nemocnice (zemrel 4. 2. 1946 v Pardubicích). Nyní neco k osobnosti autora clánku. Doc. Ing. Jirí Havelka, CSc. se narodil 24. prosince 1920 v pardubické karanténe, v letech 1925–30 navštevoval v Pardubicích obecnou školu, v období 1930–38 absolvoval zdejší reálku, kde v kvetnu 1938 maturoval. Zacal studovat CVUT v Praze (obor strojní inženýrství), 17. listopadu 1939 však nacisté zavreli všechny ceské vysoké školy. Od roku 1940 Jirí absolvoval 3. a 4. rocník Vyšší prumyslové školy strojnické (obor letectví). Roku 1942 tak podruhé maturoval. Jeho trídním ucitelem byl Ing. Jirout, bývalý plukovník cs. letectva v Nitre.

Vrcholy mého pusobení na závodišti a v Dostihovém spolku 1990–2011 V této cásti uvádím z mého subjektivního pohledu to, co považuji za klícové a vrcholné události svého témer triadvacetiletého pusobení v dostihovém sportu. 1990 – vznik komise ZMP pro Velkou pardubickou První krok k zapojení vetšího poctu zastupitelu a verejnosti do rešení tehdejšího stavu závodište a dostihu obecne. Komise se scházela do vzniku Dostihového spolku. 1990 – prevod všech pozemku areálu závodište zpet do majetku mesta Pardubic První úspech ve snaze o navrácení majetku mesta Pardubice ze strany státu za aktivní úcasti primátora MUDr. Zdenka Stránského a vstrícností a pomocí predsedy pardubického Katastrálního úradu Ing. Karla Vecereho. 1992 duben – prevod všech nemovitých a cásti movitých vecí do majetku statutárního mesta Pardubice Dokoncení…

Koncem ledna 2023 oslavil 90. narozeniny pan Vladimír Pechan z Vlcic u Trutnova – rodák z Pardubic, profesí lesník, posléze podnikatel, dlouhá léta Krakonoš, chovatel a cvicitel koní, soused pana prezidenta Václava Havla, vecný optimista s osobitým humorem, pracant a dríc s mladou duší i v požehnaném veku. Široká konarská verejnost zná pana Pechana z mnoha vystoupení, která absolvoval od poloviny 90. let do nedávné doby. Se svými konmi jezdil do Chlumce nad Cidlinou, do Kladrub a do Koles, do Jaromere, na Kuks a nechybel ani na Velké pardubické. Mohli jsme obdivovat jeho ukázky výcviku koní, detí i následné rozhazování kávy z jedoucího kocáru. To se všem náramne líbilo.

Historie námestí Osvobození /II/, jež vystrídalo názvy Smetanovo a Benešovo, zacíná roku 1507, kdy Vilém z Pernštejna protal toto prostranství hradebním príkopem od jihu k severu. V užší, západní cásti se k hradebnímu príkopu primykaly ulice Úzká a Vodní, a nás tu zajímá vlastne jen budova Hotelu Kotel cp. 119. V místech, kde je roh kavárny hotelu Grand, stála od 16. století celnice, která byla zbourána roku 1639; nový domek tu mesto postavilo až pocátkem 18. století. Karel Patzelt je roku1869 nazýván „držitelem hostince zvaného Hotel Kotel“. Podivný název, symbolizovaný medeným kotlem u vchodu byl odkazem na spríznenost majitelu s hamerníkem Antonínem Patzeltem, jehož dílna stála v prostorách pred dnešním zimním stadionem. O opevneních Zelené brány, odstranených roku 1776, a o kasárnách (1776 až 1896) budu hovorit pozdeji.…

Na hrbitove v obci Charváty u Olomouce je spolecný hrob mužu z Kožušan, popravených jako odveta za úcast na místním povstání v kvetnu 1945. Vetšina ze ctrnácti popravených mužu byla z Kožušan-Tážal, pouze u jednoho se uvádí, že byl z Prahy a v Kožušanech byl na zákopových pracích. Jednalo se o ješte ne sedmnáctiletého Pavla Cermáka, který se do obce dostal z Prahy, kde se ucil krejcím a byl na kopání zákopu do obce poslán. Pavel Cermák se narodil dne 15. 9. 1928 ve Zlíne, kde jeho otec Karel Cermák byl zamestnán jako mechanik u firmy Bata. Posléze se však rodina stehuje do Svítkova (bydleli Žižkova 29), kde žil otec paní Pavly Cermákové (rozené Látové), maminky Pavla. V roce 1930 se ve Svítkove narodila Pavlova sestra Kveta (1930–1995). Pan Cermák rodinu opustil a paní Pavla (narozená 22. 6. 1907 v Hermanove Mestci) se ve…

V úterý 5. zárí 2023 byly v Pardubicích slavnostne položeny další Stolpersteiny, neboli Kameny zmizelých, které jsou v míste bydlište pokládány na památku lidí, kterí v dusledku pronásledování nacistickým režimem pro svuj puvod, rasu nebo presvedcení byli nuceni opustit své domovy, pricemž mnozí z nich se do nich již nikdy nevrátili. V prevážné vetšine prípadu se jednalo o Židy. S malými dlažebními kostkami s mosazným povrchem se obyvatelé a návštevníci Pardubic setkávají od roku 2020, kdy se mesto k této iniciative poprvé pripojilo, a od té doby každorocne pribývá v pardubických chodnících nekolik dalších. Letošní pokládání Stolpersteinu bylo výjimecné úcastí autora celého projektu, nemeckého umelce a výtvarníka Guntera Demniga, který své kameny osobne zasadil pred domy trí židovských rodin, které se v období okupace staly…

Obecní volby v roce 1927 Historický exkurz Volby do obecních zastupitelstev, které se konaly napríc Ceskoslovenskem v prubehu podzimu roku 1927, byly tretími volbami tohoto typu od vzniku samostatného státu. V roce 1927 se Ceskoslovensko definitivne vzpamatovalo z následku první svetové války a tuzemská ekonomika vstoupila do období hospodárské konjunktury. V cele státu stál od roku 1926 koalicní kabinet vedený agrárníkem Antonínem Švehlou, který do dejin vešel pod názvem vláda panské koalice. Toto oznacení si vláda vysloužila svým složením, protože ji tvorily stredové a pravicové strany, a to jak ceské a slovenské, tak i nemecké. Nejsilnejší postavení mela Republikánská strana (agrárníci), dále své zastoupení meli lidovci, živnostníci, národní demokraté, slovenští lidovci a z nemeckých stran vládní koalici doplnili nemectí…

Když clovek má rozsáhlou knihovnu, sáhne casto po knize, aby napsal clánek, který ctenáre zaujme. To je i prípad tohoto clánku. Vzal jsem do ruky knihu pana Ludvíka Horcici „Zemreli pro vlast“. K mému úžasu jsem zde narazil na clánek o Oldrichu Libenském. Libenský byl rodák z Prelouce. Narodil se 24. 12. 1912 jako nejmladší z peti detí. Po vychození školy se vyucil a nastoupil místo v továrne na výrobu radioprijímacu v Prelouci. I když nemel vyšší vzdelání, vypracoval se na technického úredníka. Ženatý, mel malého chlapce. Po okupaci se podílel na odboji, zhotovoval do radioprijímacu tzv Churchilky a poslouchal zahranicní vysílání a zprávy dával dále mezi své spolupracovníky. Pri odhalení této cinnosti cekal výrobce trest smrti a uživatele koncentrák. Osudným se mu stalo zhotovení krátkovlnných stanic pro bývalého dustojníka…