Zprávy KPP

Vysokoškolské studium v Pardubicích zaznamenalo k 1. lednu 2001 mimořádnou událost. V rámci Univerzity Pardubice byla založena čtvrtá fakulta. Čtvrtá fakulta Univerzity Pardubice byla akreditována rozhodnutím Akreditační komise vlády ČR dne 6. prosince 2000. Statutární změny související se zřízením nové fakulty byly schváleny Akademickým senátem dne 19. prosince 2000. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tyto změny zaregistrovalo ještě do konce roku. Fakulta humanitních studií tím oficiálně vznikla k 1. lednu 2001.

22. ledna roku 2000 nás navždy opustila paní Božena Lonková, manželka leteckého konstruktéra a hrdiny odboje Jaroslava Lonka. S paní Lonkovou jsem se seznámil roku 1985 ještě jako student třetího ročníku chrudimského gymnázia. Sháněl jsem tehdy podklady pro svou práci o životě a díle Jaroslava Lonka, psanou v rámci tehdejší středoškolské odborné činnosti. Přijala mě velmi laskavě a ochotně poskytla řadu pramenů - tak se zrodila naše dlouholetá spolupráce, jejímiž plody se staly i články uveřejněné na stránkách Zpráv KPP. Získal jsem její důvěru a vždy se snažil ji nezklamat.

10. října 2000 mohli návštěvníci Státního Okresního archivu v Pardubicích v rámci ?Dne otevřených dveří? (akce Městského festivalu 2000) shlédnout nový dokumentární film o prvním českém letci ?Ing. Jan Kašpar?, který vznikl ve spolupráci SOkA a našeho Klubu přátel Pardubicka. Autorky scénáře Š. Hladíková a B. Baštecká (scénář namluvili dr. Z. Nováková a J. Dohnal) s odborným poradcem P. Svitákem, častým přispěvatelem Zpráv KPP, připravili s režisérem M. Bečičkou kouzelný sestřih nejzajímavějších momentů z počátku české aviatiky. Film bude sloužit i potřebám škol.

Nejen knižní publikace, ale i videoprogramy s regionální tématikou spatřily v roce 1999 světlo světa a jsou k dostání ve vybraných knižních obchodech a v informačním centru města.

Loni v srpnu jsme si připomněli 30. výročí jeho úmrtí a 14. února 2001 je to 90 let, kdy se malíř František Vincenc Danihelka, přední představitel výtvarného umění našeho regionu, narodil. Proto jsme zašli do vilky u Matičného jezera na malý rozhovor s jeho ženou, paní Ludmilou Danihelkovou. Paní Danihelková, Váš manžel byl nejen velký umělec, ale také dobrý člověk a výborný společník, který měl jistě hodně přátel. Kteří z nich mu byli nejbližší?

Dětství uteče tak rychle, den spěchá za dnem a dojmy malých dětí jsou různé. Někdy se zachytí nějaký zážitek, v podstatě bezcenný, ale utkví v mysli a vybaví se při vzpomínkách...

První zpráva o živelné pohromě v obci Chvojenec pochází z roku 1701 (18. 6.), kdy blesk zapálil stavení Josefa Skutila.

Při shledávání materiálu k historii dětského oddělení jsem se spojila s posledním zástupcem primáře MUDr. J. Zimáka - MUDr. Samuelem Kolmanem. Žije dlouhá léta mimo naši republiku, jelikož ho k tomu okolnosti donutily. Při našem nástupu na dětské oddělení v r. 1956 byl kolegou, který se nám nejvíce věnoval, a předal nám nejvíce svých zkušeností. Myslím, že vylíčení jeho osudu, k jehož uveřejnění mi dal svolení - stojí za přečtení.

Karl Hermann Frank, původně knihkupec v Karlových Varech, od roku 1933 vůdčí činitel Henleinovy Sudetoněmecké strany1), v období 1935?38 poslanec v československé sněmovně, za německé okupace vedle říšského protektora druhý nejvyšší nacistický pohlavár v tehdejším ?Protektorátu Čechy a Morava?2) (v období 1939?43 státní sekretář, 1943?45 říšský státní ministr a generál policie, SS-Obergruppenführer)3), lidská zrůda, mající prsty ve vyhlazení Lidic a dalších podobných svinstvech, která tu nacisté za okupace v letech 1939-45 napáchali, stanul po válce před soudem národa. Neušel zaslouženému trestu - 22. května 1946 mu kat navlékl kolem krku oprátku.

Životní osud této ženy není bohužel příliš známý. Narozená 15. května 1907, původem z pekařské rodiny, se provdala za technického úředníka při Ředitelství státních drah v Hradci Králové ing. Aloise Nováka a stala se matkou dvou dcer: Marie a Ludmily. Osudy její i celé rodiny změnil únor 1948: Její manžel, předseda KV ČSL v Pardubicích, se hned po únoru zúčastnil politických porad s ing. Janem Žemlou, profesorem mlynářské školy, před jeho útěkem do Německa1) a paní Božena byla přítomna od srpna t.r. některým schůzkám. 6. února 1949 pak byla zatčena.