Zprávy KPP

Mnozí Pardubáci si jistě pamatují na firmu ?Bratři Piklové? - pohřební ústav v Pardubicích, Wilsonova tř. (dnes tř. Míru). Před stodeseti lety dne 16. října 1889 narodil se p. Karel Pikl v Zámecké ulici čís. 14 jako syn truhláře se třemi bratry: Adolfem, Josefem a Františkem. Vystudoval průmyslovou strojní školu v Chrudimi. V roce 1922 se oženil s Marií Hybskou, dcerou obchodníka Jos. Hybského (textilní zboží).

Zakládání královských měst ve 13. století spolu s ?velkou kolonizací?, kdy vznikaly nové vsi na půdě dosud neosídlené nebo řídce osídlené, změnilo zásadně hospodářské a politické poměry v českém království. Změnil se i vzhled krajiny. Během 100 let bylo založeno v Čechách na 100 a na Moravě 16 královských měst. V městech se soustřeďovala řemesla a obchod a města se stala středisky hospodářského rozvoje. Postupem doby se jako třetí stav domohla účasti na zemském sněmu po boku pánů a rytířů. Královská města se stala oporou královské moci jak proti vnějšímu nepříteli, tak i proti vlastní šlechtě, a to nejen jako pevnosti, ale také jako významný zdroj králových příjmů.

Univerzita Pardubice (UPa) oslavila v roce 1999 páté narozeniny, které jsou předzvěstí ještě významnější události ?kulatého? roku 2000, kdy si připomeneme 50 let existence vysokého školství v Pardubicích. K tomuto výročí připravuje UPa množství vědeckých, pedagogických, studentských společensko-kulturních akcí a aktivit.

S trochou nadsázky se dá říci, že naše třída se na stránkách Zpráv KPP zabydlela. Její tři členové František Laštovička, František Lojda a moje maličkost pod dívčím jménem Steinitzová se mihli jako svědkové v článku o uvěznění Mirko Janečka, nyní vydavatele Kanadských listů, na začátku padesátých let. Aby nedošlo k omylu, svědčili jsme v jeho prospěch, ne naopak.

Není jich málo, vzpomínají i po desítkách let na svoji starou vlast a zažili i nejednu pozoruhodnou historku. Tak se mně také ozval Bohumil J. Moravec z Ontaria v Kanadě. Rodák z jihočeského Protivína - narodil se roku 1913 - narukoval v polovině 30. let ke slavnému pardubickému dragounskému pluku č. 8. Sloužil u eskadrony olympijského jezdce škpt. Františka Statečného. Na Pardubice dodnes vzpomíná a už se zde také byl podívat.

Nikdy nezapomenu na den 22. července 1944, kdy došlo k prvnímu náletu na Pardubice. Předmětem útoku byla východní část města, Vilová čtvrť. Většina obyvatel při tomto náletu zůstala ve svých domcích, protože nikoho nenapadlo, že čtvrť, která sestává výhradně z domků, vilek a zahrádek, může být předmětem leteckého útoku.

Už od celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931 jsou Pardubice spojovány s titulem "město sportu". Máme světoznámé hokejisty, byla období, kdy na výsluní popularity byla kopaná, košíková, cyklistika, kanoistika... Málo se hovoří o tom, že v našem městě jsou také šachisté, jimiž se můžeme pyšnit. V Polabinách, v Brožíkově ulici, žije mistr Československé republiky v šachu - družstev Jiří Kraus.

V roce 1990 objevil tuto pamětní desku pan Mil. Šimek se spolupracovníkem na hromadě odpadu v areálu Kunětické hory. Deska je mramorová, nemá kotevní otvory a byla zapuštěna do zdiva. Deska byla osazena na zdi pod kaplí Sv. Kateřiny (viz foto)

Firemní papíry byly neodmyslitelnou součástí většiny firem a jako takové se podílely na každodenní činnosti, kontaktu mezi jednotlivými firmami. Prostřednictvím firemních papírů probíhala komunikace s jinou firmou (firmami) a ostatními institucemi, případně kontakt neúřední s jednotlivými soukromými osobami. Firemní papíry jsou tedy důležitými písemnými (provozními) prameny, jak po stránce svého grafického vzhledu, tak i obsahem textu.

Koncem minulého století radní Pardubic, které měly tehdy jen kolem 10 tisíc obyvatel, věnovaly velkou pozornost zřizování a výstavbě škol. R. 1854 byla založena dvoutřídní reálka, rozšířená r. 1861 na čtyřtřídní. Pro tu byla postavena r.1865 nová budova na Starém městě. Později vznikly v sousedství nové budovy pro staroměstské obecné a měšťanské školy chlapecké a dívčí. Prostor byl pojmenován Komenského náměstí.