Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Anketa

Anketa
Zveme Vás
20.10.2018 14:00

Kam dráty nevedou

Zajímavá vyjížďa historickým autobusem po okrajových částech Pardubic. Odjezd zájemců z řad veřejnosti bude ve 14 hodin ze zastávky MHD Třída Míru.

typ akce: Výlety do historie

21.10.2018 07:00

Za Hagenem do obýváku

Karlštejn – lomy Mořina (prohlídka štol–baterky s sebou+možnost zapůjč.na místě) – Srbsko. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:01 z hl.n., návrat v 16:47, 17:02 h. Vedoucí P.Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka

typ akce: Turistické vycházky

27.10.2018 14:00

Výsadba lípy Klubu přátel Pardubicka

Koná se u příležitosti 100. výročí založení Československa v parčíku před sídlem ÚMO Pardubice 4 v Pardubičkách.

typ akce: Přírodovědné vycházky

28.10.2018 08:00

Jabkenická myslivna a zámek Loučeň

Luštěnice – Kosořice – Jabkenice (pam.B.Smetany) – Loučeň (zámek, labyrint). Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:01 z hl.n., návrat v 18:02 h. Vedoucí Z.Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.10.2018 18:00

Pohřeb starého Rakouska

Přednáška pardubického historika Dr. Jiřího Kotyka připomene události, které se odehrály přesně před sto lety v říjnu roku 1918. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Zprávy KPP

PLESY NAŠICH PRADĚDEČKŮ - leden, únor 1881

obrázek k článku

Pardubickou plesovou sezonu roku 1881 zahájil v sále Odeon na Veselce v sobotu 8.ledna ples Spolku pro podporování chudých studujících. Mladí pardubští muži prý příliš rádi netančili, často sice na ples přišli, ale potom postávali pouze jako diváci bez zájmu o jakékoli pohybové kreace. 8.1. tomu bylo ale jinak: ?Jaré studentsvo naše, jemuž největší patří zásluha, že se ples tak skvěle vydařil, přičinilo se skutečně o to, aby se dámy naše dobře bavily a na nedostatek tanečníků sobě stěžovati nemohly.? O úspěchu svědčí i to, že se společnost rozcházela teprve v neděli ve čtyři hodiny ráno. Navíc ples splnil svůj účel, 200 zlatých čistého výnosu bylo odevzdáno do fondu pro podporu chudých studujících zdejších škol reálných.


KVĚTEN 1945 - ANGLIČTÍ STÍHAČI V ROSICÍCH NAD LABEM

obrázek k článku

Těsně před vypuknutím květnového povstání 1945 v Praze se v Rosicích nad Labem objevila trojice vojáků v anglických uniformách. Byla to britská posádka amerického dvoutrupového nočního stíhače Lockheed P-38L Lightinng, která uprchla z rozkládajícího se zajateckého tábora západních letců, sestřelených nad územím bývalého protektorátu. Tábor se nacházel u Štenberka (16km severně od Olomouce) a vojáci z něj do Rosic přešli pěšky. Nejmladšímu členu posádky bylo dvacet let ? měl hodnost seržanta a jmenoval se James, poručíkovi bylo kolem třiceti a kapitán letadla byl čtyřicátník a měl hodnost kapitána. Pilotů se ujala paní Luftmanová, jejíž muž zahynul v koncentračním táboře a v rozsáhlém bytě žila se svým malým synkem. Paní Luftmanová vojákům vyprala a pak vyžehlila uniformy (?battle dressy?) - vypadali pak jako ze škatulky. Aby se s…


POŠTA V NEMOCNICI - DOPISY Z VÁLKY

obrázek k článku

Velká válka 1914 - 1918 Mohutná nemocnice pro raněné a nemocné v Pardubicích musela mít nezbytně i poštovní úřad. Vojenská správa to vyřešila tak, že v jednom z baráků umístila i poštu. Na budově byla umístěna plechová tabule s textem (v překladu) C.K.POŠTOVNÍ ÚŘAD (Postamt). Posléze je čitelné pouze Poštovní spořitelna (Postsparkasse). Uvedená úřadovna byla pobočkou pardubické pošty 2. Děkuji za poskytnutí ukázky. Zdroj: sbírka Poštovního muzea Praha Podobných dopisů musely za války odejít tisíce. Objevit je v této době je už obtížné. Prostřednictvím německé polní pošty směřoval dopis do Nasavrk. Odesilatelem byl strážník Alfred Schmidt, Stálý zemský ženijní park Pardubice. Zásilka obsahovala příslušné a potřebné náležitosti: adresáta, odesílatele, označení způsobu přepravy (polní pošta), útvarové razítko…


MARIŇÁCI Z JADRANU

obrázek k článku

V době po skončení II.světové války a obnovení naší státnosti začaly opět v celé vlasti horečně pracovat různé organizace a spolky, které byly v průběhu okupace zakázány i tvrdě potlačovány. Byly ale i také, které již oficielně obnoveny nebyly. To byl i osud Československé obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu. Ne jinak tomu bylo i v Pardubicích, kde jsem tehdy bydlel se svými rodiči a prarodiči. Děd splnil si svůj klukovký sen a na počátku dvacátého století opustil rodné Jizerské hory a odešel na moře, kde strávil téměř šestnáct let aktivního života. Sloužil u K.u K. Kriegsmarine jako torpedomeister na lodi Czepel, na které byl vážně raněn při leteckém útoku u italského Brindisi (v roce 1919 vyznamenán Čs. válečným křížem s divisní pochvalou). V té době byl již ženat s ženou pocházející z italské Poly a otcem…


ING. BEDŘICH KAŠPAR (1888-1928)

obrázek k článku

náchodský bratranec prvního českého aviatika Roku 2013 zakoupila pardubická Společnost J.Kašpara od soukromého sběratele p.Františka Horáka z Třebechovic pod Orebem pohlednice, jež si první český aviatik vybral, aby jimi udělal radost svému náchodskému bratranci Bedřichovi, majiteli slévárny a strojírny, a příslušníkům jeho rodiny. Zakoupená sbírka je souborem příležitostných pohlednic odesílaných Janem Kašparem (1883-1927) do Náchoda z různých míst v Evropě (Göteborg, Praha, Chrudim, Jánské Lázně, Berlín, Frankfurt n.M., Paříž), některé jsou adresovány ještě Bedřichovu otci, tedy strýci J.Kašpara či paní Valburze, tetě či malé sestřence Bedřišce, ?spanilomyslné slečně?, jež bohužel zemřela roku 1884 jako 11 letá na zánět ledvin. Protože sběratel F.Horák v průvodním dopise zmínil smrt Kašparova bratrance Bedřicha v roce 1928 jako…


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XIII.

obrázek k článku

KOHMAN Zdeněk Podle vzpomínky Jana Svobody otištěné 17. září 1938 pardubická firma, která se měla podílet na zhotovení Kašparova tříválcového motoru pro jednoplošník Kašpar systém Kašpar. O Z. Kohmanovi ani jeho firmě není mi nic známo. KLINGER Heinrich (Jindřich) Majitel tkalcovny plachtovin ve Vídni. Dopisem z 26. února 1913, psaným dobrou češtinou, nabízel Aviatickému družstvu v Pardubicích ?stany pro létací stroje?. Družstvo celtový hangár nekoupilo. Některé ne zcela jednoznačné zprávy však naznačují, že si takový hangár pořídili bratří Čihákové, jimž se hodil pro jejich dosti časté veřejné produkce. Není však jisté, kdy a od koho takový hangár měli, pokud ho skutečně koupili.


Pardubický pitaval z doby protektorátní (IV. část)

obrázek k článku

Květen 1940, pokračování Příznak dneška. ?V poslední době množí se v Pardubicích krádeže poživatin a důležitých potřeb, uložených ve sklepích. Poslední krádeže vynesly značnou kořist. V Palackého třídě bylo odcizeno soukromníku Janu Zápotockému mýdlo v ceně 380 K a obchodníku Rudolfu Jičínskému mýdlo v ceně 1.200 K. Ve Štefánikově ulici byla odcizena naložená vejce úředníkovi A. Procházkovi a zámečníku E. Holému. Pachatelé nejsou zjištěni.? Dítě okradeno o zlaté náušnice. ?Pardubická policie pátrá po neznámém muži, který odcizil 5leté Zdence Svobodové, dcerce dělníka, zlaté náušnice v ceně 150 K. Matka udala, že poslala dceru navečer pro mléko do rolnické mlékárny na Wilsonově třídě. Mlékárna byla již zavřena a dítě se vracelo domů Pernerovou ulicí. Tam ztratilo matčiny peníze a začalo je hledat. Dítěte si všiml neznámý muž a…


ZELENÁ BRÁNA: OMÍTAT? ČI NEOMÍTAT?

obrázek k článku

Otázka řešení pláště objektu tzv. ?Zelené brány?, pardubické dominanty, která je již nějakou dobu v nepravidelných intervalech rozviřovaná tiskem, je bohužel zúženě směřována pouze na estetickou rovinu, čili na otázku, zda fasády omítat, či zachovat stávající vizáž režného zdiva. K takto pokládané otázce se vyjadřuje jak laická, tak odborná veřejnost, včetně místně uznávaných historiků, a v neposlední řadě zástupci magistrátu. Skutečná otázka ovšem takto neleží, respektive je jen částí rozsáhlejší problematiky. Úvodem je nutno ujasnit si terminologii a připomenout trochu historie: Objekt, kterému se obecně říká ?Zelená brána? se skládá z věže a předbraní. Předmětem problému je především vlastní věž, která byla postavena po požáru roku 1507 zhruba do výše 18 metrů a zděna z vulkanické horniny čediče. Po požáru roku 1538 byla…


FOTOGRAFIE Z NÁVŠTĚVY T. G. MASARYKA NA KUNĚTICKÉ HOŘE

obrázek k článku

Již při první oficiální návštěvě T. G. Masaryka v Pardubicích roku 1922 upoutal reflektory ozářený hrad prezidentovu pozornost a následně zaslal Kunětickému družstvu dar na záchranu hradu ve výši 1000 Kč. Při jeho dalším pobytu v Pardubicích roku 1929 už byla Kunětická hora zařazena do programu návštěvy. Masaryk zavítal na hrad ve čtvrtek 23. května 1929 a doprovázeli ho m.j. také dcera Alice Masaryková, předseda vlády František Udržal, zemský prezident Hugo Kubát a někteří vysocí armádní důstojníci. Návštěva trvala několik hodin, strávených prohlídkou hradu s výkladem o jeho historii a o postupu rekonstrukčních prací a zakončených pohoštěním v hradní restauraci.


STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 7.díl: Krausův dům čp.114 st. (10 n.) Třída Míru

obrázek k článku

Stavební aktivity na Krausově domě začaly? Toho si všiml každý Pardubák, kterého trápil dlouhodobý stav devastace této památky. Dům nechal vystavět roku 1860 poštmistr Josef Kraus (1810-1892), syn židovského koželuha Mojžíše Krause z Labské ulice. Spojil pozemky tří domů na hlavní třídě (čp.113, 114, 115) do jednoho celku a vystavěl rodinný reprezentativní dům se zahradou a skleníkem, jak jej známe z dobových dokumentárních fotografií. Archivní prameny dokládají v tomto domě za prusko-rakouské války roku 1866 zajímavé návštěvy evropských politiků. Ve dnech 30.6.-1.7. t. r. tu bydlel habsburský spojenec saský král Jan. Po porážce rakouských vojsk u Sadové na Královéhradecku (3.7.1866) přijeli 6.července do Pardubic pruský král Vilém I. se svým synem korunním princem Bedřichem Vilémem a s kancléřem Otto von Bismarckem. Král se ubytoval v…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem