Zprávy KPP

Na třídu Míru se ve středu 1.4.2015 po třináctiměsíční rekonstrukci vrátil normální život. Akce ?Pěší zóna tř. Míru Sladkovského ulice? byla součástí Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) ? Přitažlivé město, jim Pardubice získaly evropské dotace na regeneraci centra. Podle projektového rozpočtu měla rekonstrukce přijít na 214,5 milionů korun. Výběrové řízení, kterého se zúčastnilo 14 firem, cenu snížilo na 120 milionů, včetně DPH. Byl rozpočet projektu předražený či realizace ošizena? Z IPRM programu EU získalo město 85 milionů, zbytek uhradilo z rozpočtu. Otázkou je, zda na regeneraci centra stačila jen výměna dlažby a zúžení vozovky či nemělo-li být předem přestavěno 9 starých nízkých předměstských domů, na bulvár se nehodících, a zastavěna 20 let volná parcela na rohu ulice Na Hrádku. Jsou sice soukromé, ale město mělo aktivně…

Na lednovém jednání městského zastupitelstva se hovořilo také o Iniciativě Přírodní park Červeňák, jejíž snahou je zachovat někdejší vojenský prostor podél Chrudimky jako přírodní park a místo k rekreaci. Lokalita je zajímavá i svou historií, a tak je jedním z členů iniciativy již od počátku také Klub přátel Pardubicka. Nad ostrohem toku Chrudimky, v oblasti vedle hřbitova v Pardubičkách, se totiž nachází archeologické naleziště, které je spjato s počátky historie Pardubic. Na svahu pod vrcholem zvaným Vinice byla za dob pánů z Pernštejna pěstována vinná réva, tento prostor byl pak na přelomu 19. a 20. století oblíbeným výletním místem Pardubáků, které sem přivážela výletní loď Monitor. Ve dvacátých letech minulého století pak bylo v prostoru podél toku Chrudimky zbudováno vojenské cvičiště. Při polním cvičení v roce 1922 byl u…

Na zámku chystají nový návštěvnický okruh zaměřený na období pánů z Pernštejna Hostem lednových Hovorů o Pardubicku byl ředitel Východočeského muzea Pardubice Mgr. Tomáš Libánek. Ten v rámci svého vyprávění připomněl, že zámek spolu se zámeckými valy jsou jedinečnou památkou ve střední Evropě jako přechod mezi středověkou a novou epochou. Jak se návštěvníci Hovorů dozvěděli, chystá se v příštím roce výstavba nových depozitářů muzea, které se budou nacházet v Ohrazenicích. Po jejich dobudování bude možné vytvořit nový návštěvnický okruh ?Vítejte na dvoře Pernštejnů?. Zde by měl být prezentován hodovní stůl, jak vypadal právě za doby pánů z Pernštejna, pomocí 3D technologií a hologramů pak budou představeny oděvy za pánů z Pernštejna, v nově zamýšleném návštěvnickém okruhu také dobové hry a hračky, na zámeckých valech pak vývoj…

S opožděním podávám tuto zprávu, že dne 1.října 2015 zemřel ve věku 95 let pan Ladislav LEHAR, bývalý zaměstnanec Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích ? Rybitví. Jeho život nebyl jednoduchý a pro napsání těchto vzpomínek jsem zašel za jeho synem Jiřím Leharem, který žije v Pardubicích. Ladislav Lehar se narodil 25.7.1920 v Rovensku okres Záhřeb. Mluvil pěknou moravštinou. Jeho rodiště v roce 1938 bylo zabráno ve prospěch Sudet. Situace pro Československo se stala velmi špatnou a mladá generace správně reagovala. Začala odcházet do zahraničí v pevné víře, že naši svobodu získáme zpět jen vojenským způsobem. Ladislav Lehar s několika spolužáky z gymnázia přešel hranice do Polska, dále doplul přes Černé moře do Turecka a dál se dostal až do Palestiny, kde se pod vedením důstojníka Klapálka začala tvořit československá…

Potvrzení příjmu zásilkySeržant Václav Procházka sloužil u 311. Čs. bombardovací perutě. Narodil se v Chrudimi a žil v Pardubicích. Psalo se o něm i na těchto stránkách. Za války se dostal do německého zajetí. Tam dostával balíčky Červeného kříže, ale i jiné. V nich bývaly přiloženy lístky pro potvrzení příjmu. Ukázka to dokazuje, ale každopádně nebyla odeslána. STALAGLUFT I bylo označení zajateckého tábora pro letce. Uvedený tábor č.1 se nalézal v městě Barth na břehu Baltického moře. Rukopisně napsané PW/BR/23 mj. určuje, že šlo o válečného zajatce Barth. Jde o pozoruhodnou písemnost z války.

Do roku 1920 RAINBERG Alois Alois Rainberg založil v roce 1893 továrnu na výrobu železných konstrukcí. Byl spolumajitelem strojírny Rainberg & Novák ve Vysokém Mýtě, po smrti společníka Václava Nováka v roce 1918 se stal jediným jejím majitelem. Osobní data A. Rainberga neznám, vím jen, že měl syna Josefa narozeného v roce 1894. Alois Rainberg se v roce 1911, ale patrně až nějaký čas po ustavující valné hromadě, stal činným členem Aviatického družstva v Pardubicích. Patrně v roce 1912 však z Družstva vystoupil. V květnu 1914 Ing. Kašpar učinil u firmy Rainberg dotaz na cenu drátěných sítí do oken, které měly zabránit rozbíjení oken výrostky. Družstvo se s firmou dohodlo a ta, patrně v červnu 1914, zakrytí oken sítěmi provedla. K dalšímu kontaktu firmy Rainberg a Aviatického družstva již patrně nedošlo. REBENSTEIGER z…

Ve školním roce 1978/79 jsem byl po řadě osobních i politických peripetií přijat (zprvu externě) jako profesor odborných předmětů na pěvecké oddělení Konzervatoře Pardubice. Kromě předmětů jako Fonetika, Dějiny divadla, Základy režie (a později dokonce pro celé páté a šesté ročníky i Pedagogika a Psychologie) jsme měl také vyučovat Základům herectví a ve vyšších ročnících i Opernímu herectví. Jenže na Konzervatoř přicházeli adepti pěveckého umění obvykle s minimální předchozí hereckou průpravou a pro mnohé z nich bylo téměř nepřekonatelnou překážkou zpívat jinak než ve statickém postoji u piána, o nějakém pokusu alespoň o minimální hereckou akci ani nemluvě.

Vyslovím-li v Pardubicích Lautnerové, naskočí hned místním znalcům hudebního života jména Vojtěch a Jaroslav (otec a syn), ale např. i pokračovatelé Lautnerovské tradice ? varhaník Vlastimil Bičík a zpěvačka JK Bandu Zuzana Grohová. I. VOJTĚCH LAUTNER (1871-1936) Známý kapelník a ředitel pardubické hudební školy se narodil 19.prosince 1871 ve Skočicích na Plzeňsku v rodině zedníka Josefa Lautnera, jenž sám řídil také venkovskou kapelu. Zde tedy získal malý Vojta základy svého budoucího hudebního vzdělání. Odborné vědomosti pak získal na vojenské hudební akademii a na konzervatoři ve Vídni (housle, trubka) a v Innsbrucku (klavír, skladba). Tato jeho hudební výchova spadá do let 1889-1893. V letech 1897-1902 pak působil jako oblíbený kapelník hornické hudby v Kutné Hoře, odkud pocházela jeho manželka Marie, rozená…

Dokončení Krakonošova poháru v bězích, který pořádá lyžařský oddíl Rudé hvězdy v Horní Malé Úpě, se ve všech kategoriích zúčastňuje každoročně kolem 900 běžců. Také v březnových ?70km po hřebenech Krkonoš? je závod mezi pardubickými sportovci všech odvětví velice oblíbený. Kromě specialistů potkáme na trati vodáky, veslaře, atlety, orientační běžce a další nadšence. Soutěží desetičlenné hlídky mužů, pětičlenné žen. Čas se měří poslednímu z hlídky, nezřídka vidíme, že vysíleného borce táhnou další na provaze. V roce 1985 však se ?sedmdesátka? nejela, protože ministerstvo kultury nepovolilo závod na tradiční trati. Tradiční přejezdy vysokoškoláků na Duklu organizuje doc. ing. Karel Vytřas, který je svým studentům vlastní účastí vzorem. Výkonnostním vrcholem pardubického sjezdového lyžování je 13. místo Lenky Vlčkové na…

Podklady byly čerpány z kroniky obce ? díl I. Zápis do kroniky učinil řídící místní školy Josef Šícha v roce 1936. Protože místní zápisy, chované v Bělé na faře roku 1751 při velkém požáru obce shořely, máme o stavu školství před tímto datem málo zpráv. Prvotní školy byly při farních chrámech. A zde pravděpodobně ti, kteří chtěli školu navštěvovati, museli docházeti do Bohdanče. V roce 1603 je ovšem uvedeno, že škola v Bohdanči je bídná štace. Za válek husitských školství pokleslo, leč vzdělání lidu v Písmě bylo velké a v kraji našem, kde bylo později hodně Českých Bratří, značné, takže tehdy dovedla větší část lidu číst a psát. To by odpovídalo tomu, že zde před válkami a snad i po nich škola byla. Zhoubná válka třicetiletá podlomila u nás nejen blahobyt hmotný, ale také duševní rozvoj národa a zastavila jeho nejdůležitější…