Zprávy KPP

V čísle 5/6, roč. 2001 jsem otiskli svědectví F. Klapky ze Sezemic o odbojové činnosti skupiny Josefa (Joba) Mísaře. Dnes toto svědectví doplňujeme článkem redaktora ?Východočeského rozhledu? Stanislava Vinaře a svědectvími J. Marka a J. Mísaře z pozůstalosti F. Klapky, jež jsme získali prostřednictvím předsedy KPP ing. Jana Linharta. Obě svědectví týkající se m. j. tzv. kauzy Jandík doplňujeme prohlášeními ing. Václava Jandíka a Josefa Mísaře v ?Rudé Záři? ze dne 4. 7. 1945. Josef Mísař (nar. 16. 10. 1898 v Pardubicích), předseda okresní organizace KSČ, byl již 10. srpna 1945 krajským výborem KSČ vyloučen ze strany. Podle práce K. Kaplana ?Kdo byl tedy vinen?? (vyd. Krajský dům osvěty Pardubice 1958) Mísař ?osnoval zákulisní čachry? ve straně a ?pod jeho patronací pronikaly do strany kariéristické, nepřátelské živly jako Jandík? (viz s.…

Když byl dne 21. května 1945 o 23. hodině zatčen v Kuksu příslušník pardubické venkovní služebny gestapa Hubert Hanauske 1), byl v krátkosti převezen do Pardubic. Zde byl 18. června vyslýchán právní komisí ONV 2) a v jeho výpovědích byly zajímavé poznatky o pardubickém gestapu. Každopádně se výpověďmi Hanauska neustále prolíná podceňování jeho neblahé činnosti u gestapa. Často podotýká, že o řadě případů se dozvěděl z doslechu, protože u toho nebyl, že se ničeho vážného nedopustil a navíc, že se zatčeným snažil pomáhat.

Přednáška pro Masarykovu společnost Pardubice (Okresní knihovna u Zelené brány), pondělí 19. listopadu 2001. Božena Viková-Kunětická, za svobodna Novotná (1862-1934), působila jako spisovatelka, vstoupila naprosto unikátním způsobem do politiky , byla přítelkyní a možná i inspirací pro několik významných osobností, byla manželkou a matkou.

Nejstarší záznam o živelné pohromě v obci je z roku 1846, kdy vystoupila voda Labe tak vysoko, že v hostinci (později zvaném Sirůčkův) vyzvedla podlahu, pronikla do místní školy a nadělala v obci velké škody. Přes Dříteč se voda valila k Dražkovu.

Když paní Irena Burešová, starostka města Přelouče, nastínila v místním prosincovém ROŠTU nutné přeměny historického jádra města, t. j. rekonstrukci stávajících radničních objektů čp. 25, 26 a nově bezúplatně získané budovy čp. 27 na Masarykově náměstí (původně činžovní dům Obč. záložny, v letech 1949 ? 1960 sídlo ONV, poté internát Zemědělské školy), ještě netušila, jaké problémy se jí postaví do cesty. Vždyť v souvislosti s pověřením města činností úřadu III. stupně a převzetím nových kompetencí dojde nutně k navýšení počtu pracovníků, a tím i k povinnosti zajistit pro ně nové prostory. Zpracováním architektonické studie rekonstrukce stávajících historických objektů a nově též i čp. 27 na Masarykově náměstí a přilehlého okolí, pověřila městská rada již v roce 2001 městského architekta pana Ing. Arch. Milana Košaře.

V letošních dubnových dnech právě uplynulo 120 let od narození a 50 let od úmrtí Bohumila Markalouse, českého spisovatele, známého pod pseudonymem Jaromír John. Narodil se 16.4.1882 v Klatovech jako syn středoškolského profesora. Střední vzdělání získal na reálném gymnáziu v Chrudimi. Po maturitě v r.1900 studoval přírodní vědy na univerzitě v Praze a rok v Innsbrucku, současně navštěvoval přednášky z filosofie, dějin umění a estetiky. Od r.1906 do první světové války působil jako středoškolský profesor na obchodních školách v Praze a v Kolíně a na gymnáziu v Hradci Králové. Války se zúčastnil v Tyrolích a na Balkáně. V r.1916 těžce onemocněl, po vyléčení pracoval jako úředník ve vojenských nemocnicích v Broumově a v Pardubicích.

Živelné pohromy začneme zmínkou o ?abnormální povětrnosti? v roce 1917 a velkých mrazech, kdy v únoru (9. 2.) klesla teplota až na ?26°C. I další měsíce, březen a duben byly velmi studené a ještě o velikonocích ležel na polích a lukách sníh. Krátce poté po velikonocích a dlouhodobých lijácích stouplo Labe a způsobilo povodeň, ?jakou nikdo od 50. let minulého století nepamatuje.?

Čtenáři našich Zpráv už vědí, že s ohledem na dlouhé výrobní lhůty není náš klubový časopis schopen včas reagovat na některé aktuální události. A tak k těm, které za to opravdu stojí, se občas vracíme alespoň dodatečně. K takovým událostem patřilo i slavnostní otevření stálé expozice sbírky starých pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích o druhém prosincovém víkendu loňského roku.

Rok 1931 - rok velké aktivity NOF Rok 1931 byl pro Národní obec fašistickou v Pardubicích rokem velké aktivity. Hned zjara, v březnu, svolala veřejné schůze: v Přelouči 14. 3. v Občanské záložně a 15. 3. v Podůlšanech v hostinci U Horáčků (obě proběhly za osobní účasti Vůdce Gajdy, v Podůlšanech se sešlo 200 lidí), 15. 3. se v Holicích U Konrádů sešlo dokonce 600 lidí, ale nedostavili se svolavatelé, 17. 3. v hostinci U Kučerů v Rosicích n. L. se sešlo 80 lidí, aby si poslechli soudce V. Vážného a jeho švagra MUDr. Františka Novotného z Chrudimi.

? Dvacátého října (1941 ? pozn. ? F.D.) letělo devět strojů 311. perutě na Brémy. ?Šest osádek bombardovalo přístavní město, další tři svrhly pumy z různých důvodů na jiné cíle. Wellington E ? 1046 s osádkou rtm. V. Procházky za nepříznivého počasí zabloudil a údajně napadl Essen. Tam dostal stroj zásah a osádka byla nucena ?sednout na vodu? poblíž holandského pobřeží. Zachránil je motorový člun. Nad ním však vlála vlajka s hákovým křížem a tak všech šest mužů padlo do německého zajetí?1) E. Čejka: Československý odboj na Západě 1939 ? 1945, Praha 1997