Zprávy KPP

Parlamentní volby v roce 1925 Historický exkurz Volby do parlamentu Československé republiky se konaly 15. listopadu 1925 a jednalo se o druhé volby do zákonodárného sboru svobodného Československa a zároveň první, které proběhly na celém území státu. Původně však měly volby do Poslanecké sněmovny proběhnout až v roce 1926 do Senátu dokonce až v průběhu roku 1928. Avšak vládní koalice se rozhodla využít příznivé situace nastupující hospodářské konjunktury a vypsala volby na dřívější termín. Zároveň se jednalo o dobu, kdy se situace mezi německými stranami poněkud zklidnila a některé z nich začaly projevovat ochotu vstoupit za určitých podmínek do vlády. Dalším motivem pro dřívější termín voleb se staly prohlubující se spory v rámci vládní koalice, především mezi sociálními demokraty a agrárníky. V neposlední řadě se vládnoucí…

O – Část doplňková k aktivitám závodiště a Dostihovího spolku Podmiňující, podpůrné a souběžné iniciativy V této části uvádím v jednotlivých statích některé důležité aktivity a události, které vytvořily po Sametové revoluci v čase postupně podhoubí pro umožnění růstu úrovně a prestiže pardubického závodiště a znamenaly značnou podporu propojení různých činností důležitých pro město Pardubice, ve svých důsledcích velmi přínosných. Jsou uvedeny tak, jak následovaly po sobě.

(k 210. výročí narození Oktaviána hraběte Kinského) Oktavián Josef hrabě Kinský byl výjimečným šlechticem, který díky svému naturelu předběhl dobu, v níž žil, o mnoho desetiletí. Byl prozíravým správcem svého panství, podnikatelem, a hlavně významným chovatelem koní a odvážným jezdcem. I díky tomu žijí na Chlumecku zajímavá vyprávění a pověsti o jeho originálních nápadech a skutcích.

Zhruba uprostřed města Horní Jelení stojí novogotický kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1864 až 1866. Původně byl dřevěný a na začátku 17. století ho nechal postavit nový majitel panství (od roku 1573) Heřman Varlich z Bubna, který je v něm také pohřben, údajně i se svým lvem, přivezeným z cest po Orientu. Tak se alespoň soudí podle toho, že na kamenném náhrobku je vytesána postava Heřmana v rytířském brnění s hlavou položenou na těle lva.

Úvod: Na počátku byli Sumerové a hliněné knihy1 Litera scripta manet aneb Co je psáno, to je dáno! Musel to být úžasný okamžik v historii lidstva, když se člověk rozhodl, že vezme do klínu seříznuté rákosové pisátko a hliněnou tabulku ve tvaru čtverce či obdélníku, takovou, aby se mu pohodlně uchopila do ruky. Dokud byla hlína měkká, mohl do ní vtisknut první záznamy, které již nebyly odkázány jen na lidskou paměť, která se dědila z pokolení na pokolení. Právě vznikl první záznam, který mohl přetrvat věčnost. Děti ve starém Sumeru v „Meziříčí“ (čili Mezopotámii) chodily do Domu tabulek, což byla škola.

Z pardubické kroniky Když Vojtěch z Pernštejna přenesl roku 1532 klášter minoritů ke kostelu v dnešní Klášterní ulici, se smlouvou z 10. srpna zavázal, že postaví při kostele novou klášterní budovu, ale slib nedodržel; mniši bydleli v domě vedle kostela – dnešní škola Svítání; budova byla arciť asi polovičního rozsahu. Za vlády Jana z Pernštejna, který přál novoutrakvistům, se vztah k minoritům zhoršil natolik, že mniši roku 1451 z Pardubic odešli. Vrátili se však roku 1615 nebo 1616, jenže po svržení místodržících roku 1618 odešli z obavy o svou bezpečnost podruhé.

V sobotu 13. května 1911 se pardubický průkopník létání Ing. Jan Kašpar nesmazatelně vepsal do historie. Třináct minut po šesté hodině ranní se se svým letounem typu Blériot vznesl k nebi z pardubického cvičiště, aby po hodině a dvaatřiceti minutách přistál na řepném poli pana Bartoně nedaleko pražské Chuchle. Stal se tak prvním člověkem v celém Rakousko-Uhersku, který s úspěchem absolvoval tak dlouhý let. Jeho cesta bez zastávky měřila přibližně sto dvacet kilometrů. Letos od památného letu uplynulo 112 let. Od narození slavného občana Pardubic 20. května 2023 rovných 140 let.

Podzimní Hovory o Pardubicku I v průběhu podzimních měsíců se koná v sále Jana Kašpara ve staré reálce cyklus přednášek Hovory o Pardubicku. V jejich rámci si zájemci z řad veřejnosti budou moct vyslechnout např. vyprávění Dominika Bartáka o cestách do západní části Ukrajiny, chystáme také vyprávění ing. Lukáše Zemana o jeho cestě do Maroka. Lákadlem podzimního cyklu přednášek budou pravděpodobně také projekce filmových či televizních dokumentů zachycujících život Pardubic v 60. letech, resp. v první polovině 90. let 20. století tak, jak je zachytila kamera někdejší lokální TV Zubr.

1. Jaký bude další postup města ve věci spalovny odpadů? Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). V této dokumentaci je celá řada podmínek, které se budou promítat do dalších stupňů dokumentací a navazujících řízení. Město je připraveno se aktivně účastnit všech dalších povolovacích procesů ve snaze povolením zabránit. Obyvatelé Pardubic mají stále možnost svůj nesouhlas se zprovozněním spalovny nebezpečných odpadů vyjádřit prostřednictvím podpisu petice. Ta by po nasbírání dostatečného množství podpisů měla být projednána na plénu Senátu.

Investice, úpravy, údržba areálu závodiště Na úvod této části je třeba říci, že tak jako jiné velké areály se i areál závodiště měnil v průběhu let dost výrazně, a to jednak v závislosti na změnách okolí závodiště, jednak v závislosti na změnách kursu samotného dostihu. První překážkové dostihy uspořádané roku 1842 u Trnové Českým dostihovým spolkem a Pardubickou parforsní společností jsou doloženy. Je vysoce pravděpodobné, že jedny z prvních překážkových dostihů v místě dnešního areálu se uskutečnily v roce 1856 „v okolí lesíka Cvrčkova“, což je pravděpodobně lesík na závodišti, který známe z minulosti a hlášení rozhlasu na závodišti; „… a koně nám zmizeli za lesíkem“. V tomto roce totiž předseda Spolku pro chov koní a dostihy v Čechách baron Bethman požádal město Pardubice o postoupení pastvin a lesíka Cvrčkova poblíž…