Zprávy KPP

Lounský chrám svatého Mikuláše nám pripomíná blízký chrám u svaté Barbory v Kutné Hore. Tento skvost je nekterými odborníky považován za hodnotnejší stavbu než chrám nad ríckou Vrchlicí. Architekt Josef Mocker, autor puristických úprav chrámu v Kutné Hore (a nakonec i v Lounech) se narodil v roce 1835 v nedalekých Citolibech u Loun, tudíž mel lounský chrám v dobe svého detství jako vzor pred ocima (ostatne dle projektu tohoto výjimecne pracovitého architekta byla v roce 1886 upravena i Zelená brána). Puvodní kostel svatého Mikuláše v Lounech vyhorel roku 1517 a lounští zacali uvažovat o stavbe nového chrámu. Oslovili královského stavitele Benedikta Rejta z Pístova. Mistr však byl príliš zamestnán (mimo jiné pracoval také na opevnení Pardubic a Kunetické hory) a doporucil jim mistra Mikuláše z Prahy. Ten a další následníci…

1/ Proc se casto mení osoby na postu Odboru hlavního architekta? Odbor hlavního architekta dnes není bohužel nezávislým odborným pracovištem, jakým byl v minulosti Útvar hlavního architekta. Je radovým odborem Magistrátu s logickým dopadem na jeho rozhodování. Postrádá nejen vizi, kam by melo mesto smerovat, ale také prirozenou autoritu i odvahu celit nekterým politickým tlakum ze strany vedení mesta. To má za následek i zminované personální zmeny.

Ve věku 93 let zemřel pardubický rodák Ing. arch. Miroslav Řepa. Narodil se 24. února 1930 v Pardubicích, kde vystudoval Reálné gymnázium, pak odešel do Prahy na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství a rovněž na Akademii výtvarných umění. Žil a pracoval především v Praze a v zahraničí, později se vrátil 356 357 ZPRÁVY KLUBU PŘÁTEL PARDUBICKA ZÁŘÍ / ŘÍJEN 2023 do rodných Pardubic, kde především dozoroval přestavby svého otce Karla Řepy. Přispěl také k rekonstrukci Východočeského divadla. V roce 1965 vyhrál s arch. Pýchou soutěž na československý pavilon pro Světovou výstavu v Montrealu, poté projektoval divadlo Laterny Magiky pro Světovou výstavu v japonské Ósace, byl technickým ředitelem našeho pavilonu v Seville, byl jmenován kurátorem výstavy Deset století architektury v areálu Pražského hradu. V 70. a 80.…

2. června se pardubická veřejnost rozloučila v krematoriu s JUDr. Jiřím Starečkem, známým pardubickým právníkem. Zemřel náhle 29. 5. t.r. ve věku nedožitých 81 let. Roku 1989 pracoval v Koordinačním centru OF v Pardubicích, pak byl zvolen do prvního demokraticky zvoleného městského zastupitelstva, určitou dobu byl i členem našeho KPP. V poslední době, kdy zápolil s těžkou nemocí, jsem se s ním několikrát setkal a u kávy jsme probírali komunální politiku v Pardubicích (to jsem byl ještě zastupitelem MO I). Dostali jsme se i na svou společnou zálibu – historii, magistru vitae. Pan doktor mi doporučil skvělou četbu, historický román M. Waltariho o dobytí Cařihradu Turky (1453). Proto zpráva o jeho náhlém úmrtí pro mne byla velmi překvapivá, protože jsem se domníval, že kritický bod své choroby šťastně překonal. Budu…

Tak zněl název přednášky, pořádané Zdeňkem Bičíkem, archivářem, dne 20. března roku 1975 v sálku tehdejší kavárny Corso, která se nacházela v místech dnešní České spořitelny na Třídě Míru. Jen díky tomu, že se tenkrát této přednášky zúčastnil pan Bohumil Kalousek, mohu dnes alespoň částečně přepsat její znění. Pan Kalousek přednášku nahrál na magnetofon a později podle záznamu pořídil písemný dokument: „…Nemecko vyrábělo v roce 1944 v lednu 160 tis. tun pohonných hmot, v červnu 50 tis. tun, v srpnu 20 tis. tun, a koncem války 5 tis tun. Z toho plyne, že pohonných hmot měli nedostatek a museli se „ohánět“ jinde. Aby se tomu zabránilo, prováděli Spojenci nálety na důležité cíle, což byly a) loděnice a základny ponorek, b) letecký průmysl a letiště, c) transporty, d) průmysl pohonných hmot, e) ostatní cíle.

Je dobře, že Gočárova (bývalá Východočeská) galerie v Pardubicích připomněla výstavou a zvláštním vzpomínkovým setkáním 17. května svého někdejšího ředitele Čestmíra Šrettra (1923–1987). Zub času je nemilosrdný, a přestože nám dříve narozeným toto jméno říká i po takové dlouhé době mnoho, stačí několik desetiletí, aby postupně upadalo v zapomnění. O grafiku, malíři a – řečeno dnešním termínem – skvělém manažerovi Čestmíru Šrettrovi se říká, že byl v galerii nejlepším ředitelem a dík němu se tato významná pardubická kulturní instituce stala prestižním stánkem, který svým významem předstihl podobná zařízení. Díky němu a schopnosti vést činorodě své kolegy a inspirovat je k aktivní realizaci jejich vlastních námětů, díky jeho odvaze a diplomacii přesvědčovat své nadřízené o správnosti trendu v podobě organizování výstav, získávání…

Parlamentní volby v roce 1925 Historický exkurz Volby do parlamentu Československé republiky se konaly 15. listopadu 1925 a jednalo se o druhé volby do zákonodárného sboru svobodného Československa a zároveň první, které proběhly na celém území státu. Původně však měly volby do Poslanecké sněmovny proběhnout až v roce 1926 do Senátu dokonce až v průběhu roku 1928. Avšak vládní koalice se rozhodla využít příznivé situace nastupující hospodářské konjunktury a vypsala volby na dřívější termín. Zároveň se jednalo o dobu, kdy se situace mezi německými stranami poněkud zklidnila a některé z nich začaly projevovat ochotu vstoupit za určitých podmínek do vlády. Dalším motivem pro dřívější termín voleb se staly prohlubující se spory v rámci vládní koalice, především mezi sociálními demokraty a agrárníky. V neposlední řadě se vládnoucí…

O – Část doplňková k aktivitám závodiště a Dostihovího spolku Podmiňující, podpůrné a souběžné iniciativy V této části uvádím v jednotlivých statích některé důležité aktivity a události, které vytvořily po Sametové revoluci v čase postupně podhoubí pro umožnění růstu úrovně a prestiže pardubického závodiště a znamenaly značnou podporu propojení různých činností důležitých pro město Pardubice, ve svých důsledcích velmi přínosných. Jsou uvedeny tak, jak následovaly po sobě.

(k 210. výročí narození Oktaviána hraběte Kinského) Oktavián Josef hrabě Kinský byl výjimečným šlechticem, který díky svému naturelu předběhl dobu, v níž žil, o mnoho desetiletí. Byl prozíravým správcem svého panství, podnikatelem, a hlavně významným chovatelem koní a odvážným jezdcem. I díky tomu žijí na Chlumecku zajímavá vyprávění a pověsti o jeho originálních nápadech a skutcích.

Zhruba uprostřed města Horní Jelení stojí novogotický kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1864 až 1866. Původně byl dřevěný a na začátku 17. století ho nechal postavit nový majitel panství (od roku 1573) Heřman Varlich z Bubna, který je v něm také pohřben, údajně i se svým lvem, přivezeným z cest po Orientu. Tak se alespoň soudí podle toho, že na kamenném náhrobku je vytesána postava Heřmana v rytířském brnění s hlavou položenou na těle lva.