Zprávy KPP

1. Jaroslav Wiesner (1898-1943) 28. května 2003 uplynulo 60 let od tragické smrti Jaroslava Wiesnera, významné osobnosti pardubického i chrudimského letectví v meziválečném období. Narodil se v Chrudimi 8. června 1898. Již před 1. světovou válkou udržoval kontakty s pardubickými aviatiky.

Před 75 lety zemřel v Pardubicích Jan Šír. Vystudoval na pražské Akademii u prof. Pirnera a u prof. Fehra v Mnichově. Vykonal studijní cestu po Itálii a Francii. Od roku 1900 působil v Praze, kde také vystavoval. Od roku 1905 přešel do Chrudimi. V roce 1908 se stal učitelem na dívčí škole Vesna v Pardubicích.

Pamětní kniha obce je psána od roku 1919, ale první záznam o živelné pohromě je až z přelomu let 1928/1929.

28. říjen 1918 zastihl Františka Udržala ve Vídni. Rychle odjel do Prahy a jako předseda prozatímního branného výboru se sídlem v Obecním domě se rychle pustil do práce. Dohodl se zástupci rumunských vojáků ubytovaných v Praze, že se přidali na českou stranu a pomohli zachovat v Praze klid. Národní výbor převzal kontrolu nad vojenským velitelstvím v Praze. Udržal rovněž osobně zajel do Litoměřic, kde se mu podařilo převzít kontrolu nad vojenským velitelstvím, jehož dosavadní velitel chtěl vojensky zakročit proti převratu v Praze.

Další pardubickou firmou byla firma F. Ditrrtich ? výroba žaluzií. Firmu založil František Dittrich (1858 ? 1943). Původní název firmy byl ?Výroba veškerých druhů roletových a žaluzijních záclon do oken?, později pouze ?Výroba roletových záclon?. Firma měla sídlo asi do roku 1884 v Labské ulici č. 152. Později přesídlila do nového domu ve Smilově ulici č. 347.

Po únorových událostech v roce 1948 nastává poslední etapa Šimkova života v jeho české vlasti.

Je to již 14 let, co byl uveřejněn můj příspěvek o inženýru Janu Pernerovi (1815 ? 1845) ve Zprávách klubu přátel Pardubicka. Mezitím proběhly vzpomínkové slavnosti v Pernerově rodišti. V Bratčicích se z mého postřehu sešli místní rodáci, ctitelé Jana Pernera, jeho příbuzní i oficiální zástupci Českých drah. Bylo to v jubilejních letech 1995 a 2000. K Pernerovi a k Pardubicku mám vztah jako inženýr dopravních staveb. Navíc s Pernerem a jeho rodištěm jsem spojen i příbuzensky. 1)

Náhlý odchod býv. ředitele Základní umělecké školy v Přelouči a sbormistra místního Smíšeného pěveckého sboru Josefa Bohuslava Foerstera pana Stanislava Polanského zarmoutil širokou kulturní veřejnost. Jako uznávaný dirigent, instrumentalista, hudební aranžér a skladatel byl známou hudební osobností v celém východočeském regionu. Zemřel náhle dne 7. dubna 2003. Dovolím si jen krátce připomenout jeho profesionální dráhu, neboť na hodnocení této hudební osobnosti je odstup příliš krátký a smutek hluboký.

IX. Aktivity NOF v Pardubicích od června 1932 do konce roku aneb Ve znamení Vojtěcha Vážného Je poněkud pikantní skutečností, že jeden z direktorů NOF MUDr. Prokop Hruška z Litomyšle, náčelník okresní jednoty NOF v Litomyšli (bytem Riegrovo náměstí čp. 91 v Litomyšli), u nějž v dubnu 1932 (od 9. do 14. 4.) byl ubytován Gajda a který výrazně financoval činnost NOF, od 30. dubna čerstvý vdovec, jevil systematický zájem o pardubické dívky, již v roce 1932 o slečnu Stuchlou 1), později v dubnu 1933 při domovní prohlídce u stavitele V. O. Medka, sympatizanta NOF (zapsal do NOF svého syna ing. Otakara Medka) byl nalezen u Medkovy dcery Jarmily dopis od dr. Hrušky.

V předešlém líčení událostí z konce roku 1941 a začátku roku 1942 se popisovalo, jak byl navázán kontakt parašutistů s Adolfem Švadlenkou. Vyžadovalo to vytvoření rozsáhlé sítě spolupracovníků, protože úkolů byl bezpočet. Šlo především o umístění vysílačky LIBUŠE, umožnění vysílání, zásobování potřebnými citlivými informacemi a jejich přepravu k vysílačce (včetně šifrování). Bylo rovněž potřebné zajistit příslušné doklady pro vystavení nových občanských průkazů, a to byl úkol nesmírně složitý. Nemalý, ale velice důležitý úkol tkvěl v tom, že se musely obstarávat potraviny pro parašutisty. V tehdejší době lískového přídělového systému to byl náročný problém, uváží-li se, že za přečiny v zásobování vynášely soudy tresty smrti. Podobný problém byl i v zásobování textiliemi, oděvy a spodním prádlem.