Zprávy KPP

Před časem jsme obdrželi díky laskavosti p. ing. Vladimíra barona Krause z Prahy zajímavé dokumenty z rodinného archivu Krausů, týkající se rozhodování jeho předka poštmistra Josefa Krause (1810 ? 1892) ve věci starostenské funkce v Pardubicích. Přinášíme v českém překladu dopis Josefa bratra Alfreda (1824 ? 1909) odeslaný z Vídně 14. prosince 1860, rezignační dopis J. Krause z 10. listopadu 1867 a přehled pardubických starostů v období let 1850 ? 69.

Na Třídě Míru ? v těsném sousedství Grandu ? nás upoutává svou výstavností a rozlehlostí, v poslední době však bohužel i svou celkovou zdevastovaností památný Krausův dům (čp. 114 ? 10 n.), před listopadem 1989 známý jako Dům techniky. Po vzniku nového Domu techniky na náměstí Republiky vystěhovaný Krausův dům osiřel a chátral, jen v jeho přízemí donedávna působila prodejna firmy Doktor. Omítka domu opadávala, takže bylo třeba zřídit kvůli bezpečnosti chodců ochranné sítě. Dnes je dům vystěhován a čeká jej nové využití. Podle informace ředitele Pražské správy nemovitostí Mgr. Ondřeje Heřmana z 11. července t.r. jej koupila tato instituce, která nepochybně bude respektovat statut domu jako městské kulturní památky a provede sanaci architektonicky cenných prostorů zdevastovaných v období komunismu.

Ve finálním úseku při výstupu na Kunětický vrch pozornějšímu návštěvníkovi neunikne, že se na jeho severním svahu obráceném ve směru k Hradci Králové rozprostírá jakási polozakopaná stavba, připomínající svým zaobleným tvaroslovím obrannou pevnostní architekturu, známou z českého pohraničí, budovanou v průběhu 30. let minulého století. Proč se ovšem tato budova ? pevnost nachází právě zde, uprostřed východních Čech, v naší přítomnosti a jakému protivníkovi má čelit, je řadou otázek, na něž lze odpovědět, když odbočíme ze stávající turistické trasy před poslední zákrutou a po nově vydlážděné cestě se vydáme ke vstupní bráně záhadného areálu.

Místo prvopočátků českého letectví důvěrně známe. Je spojeno s legendárním inženýrem Janem Kašparem a jeho bratrancem E. Čihákem. Dnešní pojednání však má být vzpomínkou na nejslavnějšího letce prvé republiky, který měl svůj původ v malé vesnici poblíž Poděbrad. Chceme mluvit o Františku Novákovi.

Ves u potoka Bilence Chrbotovského, západně od Pardubic, bývala samostatným zbožím. Svítkovský ze Škudel připomíná se roku 1575 v knihách chrudimských. Tvrz zdejší stávala nejspíše na vyvýšeném místě při jižní straně silnice nade mlýnem, který se uvádí již v urbáři Pernštejnském. Sídla byla prvotně rozložena směrem potoka k jihu kolem návsi, na níž byla postavena v roce 1885 kaple.

Všechny náboženské svátky mají svou historickou tradici. Platí to především o oslavě Velikonoc, oslavě vzkříšení ? zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jak v Pardubicích, tak i v dalších farnostech regionu se po bohoslužbě shromáždili věřící i četná veřejnost k oslavě tohoto svátku. Na Pernštýnském náměstí a okolních ulicích byly postaveny provizorní oltáře ozdobené zejména břízkami, ?kočičkami? a jarními květy. Od arciděkanského kostela sv. Bartoloměje pak vyšel velký průvod, který se vždy zastavil u jednotlivých oltářů (za účasti četné veřejnosti) ke společným modlitbám. Po řadu let tak pardubičtí mohli slyšet slova modliteb známého pardubického arciděkana mons. V. Šetiny. Průvod se zastávkami pokračoval historickou částí města a svou pouť zakončil opět v arciděkanském kostele.

Roku 1890 vystavěl v Pardubicích místní obchodník Josef Střebský, nynější Sochorův hotel. V té době byl to hotel moderní vkusně zařízeny, s ústředním topením a řádným větráním ? zkrátka první hotel v Pardubicích a možno říci v celých východních Čechách. Při hotelu byla také zvláštní prostranná kavárna a vinárna. Budovu stavěli místní stavitelé Kašpar a Manych.

Je pravda, že dobové dokumenty dovedou hodně povědět o době, kdy vznikly. Proto hodně řekne jeden cyklostylový obchodní dopis s datem Pardubice, 26. května 1945 nesoucí značku H/DA. Zde je jeho znění:

Dvě staré litinové desky na domech v Kostelní ul. č.p. 99 a v ulici Pod Sklípky č. p. 113 označují stav vody dne 20. 6. 1883. V případě Kostelní ulice je umístěna 70 cm nad chodníkem a v ulici Pod Sklípky 40 cm nad chodníkem. Jak to tehdy bylo, je uvedeno v Sakařových dějinách Pardubic následovně:

III. Z ochranných známek, umístěných na fir. papíru, lze uvést např. firmu Explosia, čs. akciová továrna na látky výbušné 19. 10. 1922. Ochrannou známkou byla Prašná brána. Dále firmu Bratři Horákové, továrna na zužitkování ovoce a zeleniny 2. 1. 1932. Ochran. známkou byla větévka se třemi švestkami a písmeny BHP Bratři Horákové, Pardubice, umístěnými do prostřední švestky.