Zprávy KPP

Z východočeských venkovských měst, jež teprve po převratu netušenou až měrou vzrostla, sluší v první řadě jmenovati bývalé staré sídlo Pernšteinů Pardubice, rozložené v malebné rovině pod Kunětickou horou při stoku Labe a Chrudimky, kamž právě letošního roku za příčinou pořádané tam zajímavé výstavy obrácena pozornost všeho sportu se oddávajícího světa. Pardubice, slynoucí od dávna svými parforsními hony a koňskými závody s rušným životem při nich vždy na podzim se zde rozvířivším, kdy bývaly cílem a touhou četných sportovníků modré krve, což vše také již zvěčnil Rosůlek ve svých ?Hulánech a kavalírech?, byly vpravdě k moderní výstavě sportu všeho druhu, jemuž se nejlépe daří v rovinatých končinách, velmi šťastně zvoleny.

Nejstarší škola v Bohdanči stávala v nejbližším okolí fary a kostela. Vystavěna byla celá ze zádušního dříví na části farní zahrady. Žáci se učili čtení, jenž bylo tehdy hlavním předmětem. Abeceda byla vytištěna na papíře a podlepena na dřevěné desce. Na tabuli se psala tzv. diktanta, z počtů adice, substrakce a multiplikace. Žáci opisovali foršrifty, bylo jich celkem deset a učitel je předepisoval za zvláštní odměnu. Na papír se psalo brky, které přiřezával sám pan učitel.

Hudebník na věži vlastně vykonával funkci venkovského hlásného s tím rozdílem, že jeho hudební funkce byla bohatší a účinnější. Věžní hudebník nejen vytruboval každou hodinu a varoval před nebezpečím ohně nebo povodně, nýbrž skutečně také hrál k osvěžení, ba možno i připustit, že koncertoval.

Po zrušení krajského zřízení byly všechny státní orchestry v těchto regionech působící většinou převedeny pod správu měst, takže Ministerstvo kultury České republiky eviduje dnes celkem jedenáct takovýchto městských profesionálních orchestrů. Podivnou výjimkou je Jihočeská komorní filharmonie, jejímž zřizovatelem byl českobudějovický okres. Protože okresy zrušeny nebyly a jako státní instituce fungují dál, zůstává zatím budějovická filharmonie orchestrem státním. (Do té skupiny nepatří pochopitelně tělesa, která sice tzv. vážnou hudbu profesionálně provozují, ale jsou založena na soukromé bázi).

Bažantnice v polích mezi Uherskem a Trusnovem o ploše 16, 9382 ha, byla vyhlášena 15. 3. 1952 Ministerstvem školství, věd a umění v Praze. Lužní les přecházející v dubohabřinu byl v minulosti obhospodařován jako bažantnice. Převažujícími dřevinami jsou habr, lípa, dub a jasan, v okrajových částech a podél potoka uvnitř rezervace jsou na bývalých loukách vysazeny dnes již dospělé topolové monokultury. Více než 90% plochy porostů odpovídá svým složením přirozené skladbě.

Slatinná louka na západním okraji lesa Boršov 1 km jižně od Litětin o ploše 0,3180 ha, vyhlášená 18. 4. 1952 Ministerstvem školství, věd a umění v Praze.

(?Osvěta lidu? 1922, číslo 34 z 22. května) Tři léta držel mne rakouský orel ve svých spárech a z toho skoro 21/2 roku ztrávil jsem v pardubické záložní nemocnici barákové, vulgo karanténa a ještě vulgárněji ?galanterna? zvané. Je s podivem, jak snadno a rychle člověk dovede setřásti všechny vzpomínky na vojenský život, na to nedobrovolné otročení hohenzollerno-habsburskému imperialismu - dnes všecko to tělesné a především duševní strádání, všecka ta mravní muka, která jsem zejména prvé měsíce v neznámém maďarském městě prodělával, leží za mnou jako mlhavý, dávno již zapomenutý zlý sen.

Rodinná historie se cestou do minulosti rozvětvuje množstvím neznámých jmen dávno zesnulých lidí a ta jména nám dnes již nic neříkají. Každé jméno představuje člověka, který kdysi prožil svůj román. Autorem těch románů byl sám život. Psal ty děje těžkou rukou a čas je přikryl rouškou zapomenutí. Zůstal jen jemný prach, který sypal hřbitovní zaměstnanec s bílými rukavičkami na rukou na hřbitovní louku.

(přednáška ing. Skalického, ředitele a.s. Přístav Pardubice pro Společnost pro rozvoj Pardubicka)

V únoru 1995 byl při KPP založen kroužek genealogů a k jeho ustavení došlo 29. března 1996. V kroužku se scházejí členové KPP, kteří chtějí poznat život předků a proto vyhledávají jejich stopy v archivních fondech Okresního archivu v Pardubicích a Oblastního archivu v Zámrsku. Jsou si vědomi toho, že poznáním úspěchů i nezdarů předků bude obohacen nejen jejich další život, ale i dalších potomků. Proto provádějí různé genealogické studie, např. o dědičnosti, sestavují rodopisy a rodokmeny, všímají si vynikajících předků. K tomu jim pomáhají jak vedení Klubu přátel Pardubicka, tak i Česká genealogická společnost v Praze, která úzce spolupracuje při sestavování programu přednášek a zajišťování lektorů.