Zprávy KPP

II. Pardubice (1906 - 1949) Václav Hrbek začal působit jako advokát v Pardubicích od roku 1906. Stal se zde režisérem Spolku divadelních ochotníků, přispíval svými články do Samostatných směrů vydávaných manželi Štěpánkovými. Publicistou byl velmi pilným, psal i do Národních listů, k 6. červenci 1903 (ještě za pobytu v Chlumci nad C.) vydal v Praze nákladem firmy Grossmann a Svoboda práci o M. Janu Husovi, roku 1904 pak vlastním nákladem Tři lidové přednášky národohospodářské.

K článku ve Zprávách KPP (1) mám řadu osobních vzpomínek a domnívám se, že budou jistě vhodným doplňkem napsaného. Můj otec Josef Lupoměstský pracoval jako vrchní revident na poště Pardubice 2, která byla v budově starého nádraží. Po roce 1948 už pracoval jen jako řadový poštovní zaměstnanec.

Ve Zprávách č. 3-4/1991 na titulní stránce se objevil článek: ?Společnost pro rozvoj Pardubicka ustavena?. Informoval, že 15. 11. 1990, krátce před komunálními volbami, se sešli členové odboru pro výstavbu a životní prostředí Pardubicka (OVŽP) na své 9. schůzce, rozhodli se odštěpit od Klubu přátel Pardubicka a založit samostatný spolek s provokativním názvem ?Společnost pro rozvoj Pardubicka?. Chtěli se pokusit pomoci při nápravě způsobených Pardubicím třicetiletým utiskováním Pardubicka východočeským Krajským národním výborem. To se nepovedlo, pozůstatky a stíny straší dodnes. Tehdy byla zaostalost Pardubic odborně odhadnuta na výzvu Klubu přátel Pardubicka na 10 miliard Kčs (tehdejších). Důvodem ke vzniku samostatného spolku byla též obava z přílišné opatrnosti výboru Klubu, závislého na podpoře okresu a města při vydávání Zpráv.…

V červnu 1926 se rozvodnilo Labe a zaplavilo okolí Popkovic. Velká voda způsobila ?hluchost klasů?, takže nastala neúroda. Potok Bylanka, protékající obcí, se rozvodnil tak, že zaplavil pozemky po obou stranách až ke Svítkovu. Voda sahala v Havlíčkově ulici (?u máchadel?) až k nejvyššímu schodu.

Tak jako si nedovedeme představit Pardubice bez perníku, tak je i spjato jmého rodiny Hylmarů s pardubickým sokolstvem, zvláště pak s TJ Sokol Pardubice 1.

Přeloučská veřejnost si v uplynulém roce připomněla několik významných životních jubileí svých rodáků a spoluobčanů, působících dlouhodobě v Praze, kteří se tam převážně sdružovali v Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze. Vzpomenuto bylo 95. výročí narození akademického malíře Františka Emlera, sté výročí divadelního a filmového umělce Františka Filipovského, 90. výročí Ing. Vladimíra Hrubeše, dlouhodobého předsedy Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze a sté výročí narození prof. ČVUT v Praze RNDr. Václava Pleskota.

Dne 12. března t. r. zemřel ve věku nedožitých 90 let člen našeho klubu, zakládající a čestný člen Masarykovy společnosti v Pardubicích pan JIŘÍ PÍŠA.

Kunětická hora 1) Období do roku 1885 Hrad na Kunětické hoře dal roku 1420 vystavět Diviš Bořek z Miletínka. Roku 1492 jej Vilém z Pernštejna přestavěl na mohutnou pevnost. Jak ke stavbě, tak k přestavbám tohoto hradu byl využit kámen těžený ze zdejší hory. Stejný materiál byl užíván i k okolním vodním stavbám1. Dne 30. 9. 1513 umožnil Vilém z Pernštejna ?obci hradecké? lámat kámen na západním úpatí Kunětické hory, za což dostal ?kus gruntu u splavu opatovického?2. Tato směna byla prvním podnětem k budoucí zkáze hradu.

Věnuji pravnučkám V. Hrbka Janě Hrdé a Dagmar Duškové. Při studiu českého fašismu a jeho projevů na Pardubicku jsem nemohl pominout osobnost pardubického advokáta JUDr. Václava Hrbka. Jeho cesta k integrálnímu českému nacionalismu byla logickým vyústěním jeho zajímavého, ale složitého životního příběhu. Pokusme se jej přiblížit.

Historik profesor Josef Sakař náleží k jednomu nejvýznamnějších rodáků města Týna nad Vltavou. Jeho monumentální čtyřsvazkové dílo ?Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí? náleží dodnes k základním stavebním kamenům jihočeské regionální historie. Stejně jako Týn nad Vltavou vděčí Josefu Sakařovi za mnohé také město Pardubice, kde působil jako středoškolský profesor, a kde vznikla jeho stěžejní díla, mimo jiné podrobné šestisvazkové ?Dějiny města Pardubic nad Labem?. Jeho činnost přesáhla i regionální rámec ? v roce 1925 byl za své zásluhy o ochranu historických památek jmenován (jako jeden z třiceti kandidátů z celé republiky) čestným členem Klubu za starou Prahu.