Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zprávy KPP
Z mé kroniky, část 8.
Za mých dětských let tvořila Zemská donucovací pracovna konec města Pardubic na východě. Obklopena bílou zdí vzbuzovala v nás dětech tichou hrůzu. Stalo se několikrát, že ticho noci porušila střelba a ráno si tamní obyvatelé vyprávěli, že v noci utekl káranec.
VĚTRNÁ SMRŠŤ NA PARDUBICKU V ROCE 1929 V KRONIKÁCH
4. červenec roku 1929 zůstane natrvalo zapsán v historii našeho státu jako černé datum. Tehdy zasáhla podstatnou část republiky ničivá vichřice ?jaké pamětní nebylo?. Škody, které vichřice nadělala v celé republice, byly odhadnuty na 833 mil Kč1). Obzvlášť citelně zasáhla jižní Čechy a okolí Prahy. Na Pardubicku zničila stovky stavení (z nichž mnohá byly ještě celé ze dřeva). Největší škody byly většinou na střešní krytině (z části doškové) a dále pak na ovocných stromcích, které vichřice hravě vyvrátila. Větrná vichřice si bohužel vyžádala i lidské životy (např. v obci Svítkov či v Opatovicích nad Labem).2) Mnohé obce vypadaly po několikaminutovém útoku vichřice jako po dělostřelecké přípravě z doby první světové války.
STAROSTI S DŘÍVÍM
S příchodem zimy přicházely i starosti o otop. Tyto starosti měli i naši předkové. V dřívějších dobách se topilo jen dřívím a dříví bylo v lesích dost. Dřívím se topilo všude, na vesnicích, ve městech i v pardubickém zámku jak v kancelářích, tak i v bytech. Familianti z Moravanského měli např. za povinnost svážet za úplatu na podzim po 2 dni dřevo z chvojeneckých lesů do Pardubic do zámku. Dřevo nebylo ovšem zadarmo, v roce 1800 stál jeden sáh tvrdého dřeva v lese 3 zl. až 3 zl. 30 kr., dřevo měkké stálo 2 zl. až 2 zl. 30 kr. Proto poddaní zvlášť z obcí v blízkosti panských lesů, byli zvyklí potřebné dřevo jak pro otop, tak i pro jiné účely si opatřovat krádeží, a to nejen pro svou potřebu, ale vozili ho i na prodej do měst. Přestože panští hajní dobře hlídali, krádeže dříví pokračovaly a odhadovalo se, že jen asi jedna třetina případů…
Vzpomínka na Miroslava Ivanova
Je čtvrtek den před Štědrým dnem pozdě odpoledne, jdu k televizi a zapínám teletext, abych si přečetl stručné zprávy dne a v tom vidím známé jméno a u něho text, který oznamuje, že ?Po dlouhém a statečném boji podlehl ve čtvrtek v Praze zákeřné nemoci ve věku 70 let spisovatel, publicista a významný představitel literatury faktu Miroslav Ivanov.? V té chvíli si uvědomuji, že přátelství se vzácným, dobrým člověkem, které trvalo více než dvě desítky let, bude patřit už jen vzpomínkám.
AKADEMICKÝ SPOLEK ARNOŠT A VZDUCHOPLAVBA
Při shromážďování údajů k počátkům létání v Čechách (a v Pardubicích) jsem z různých zdrojů získal před časem dva odporující si údaje o jedné přednášce, která se uskutečnila v roce 1895. Jejím pořadatelem měl být v obou případech Akademický spolek Arnošt a měla se uskutečnit v týž den - 13. května uvedeného roku. Rozpor byl jen v udaném místě konání: byla v Pardubicích, nebo v Praze?
Úplný přehled chráněných území okresu Pardubice
V průběhu minulých dvou let jsme Vás prostřednictvím článků ve Zpravách seznamovali s přírodou chráněných území okresu Pardubice. Dnes Vám přinášíme úplný přehled těchto území získaný z publikace p. Vladimíra Lemberka ?Příroda na Pardubicku dříve a nyní? včetně mapky. Dále získáte přehled o chráněných památných stromech na území okresu Pardubice.
20 LET REDAKTOREM OSVĚTY LIDU V PARDUBICÍCH
Zdá se mi, že hořejší větou dr. Novák správně a případně vystihl povahu mého působení a význam ?Osvěty lidu? na českém východě a severovýchodě. Od počátku své dráhy novinářské chápal jsem své povolání jako učitelskou a vychovatelskou službu, konanou v zájmu veřejnosti. Tisk jest informátorem, rádcem a vůdcem dospělých, má vskutku vysoké, ideální poslání a ovšem i velikou odpovědnost. Cíl, který jsem si vytkl krejcarovými časopisy Lidem a Ruchem a potom Osvětou lidu, byl: pracovati k duševnímu a mravnímu povznesení českého lidu, naučiti ho, aby dělal podle Havlíčka politiku rozumnou a poctivou a spoléhal především na sebe, svou sílu hospodářskou a váhu kulturní, slovem, abychom všestranným rozmachem a dobrou organisací všech sil a sileček živého národa spěli k svobodě a samostatnosti politické. Přesídlením ?Osvěty lidu? z Hradce do…
Obchodní a živnostenská komora v Pardubicích (Dokončení)
V minulém díle jsme se seznámili s genezí prvních snah města Pardubic získat pro sebe sídlo plánované obchodní a živnostenské komory (dále jen OŽK) pro východní Čechy. Úsilí Pardubic, ale i jeho rivalů - Hradce Králové a Chrudimi, bylo přerušeno léty 1. světové války. Česká společnost tehdy dostala zcela jiné a mnohem vážnější starosti.
Z pamětí tiskaře J. Čížka Co vydal Stanislav Vinař v Pardubicích
Redaktor Stanislav Vinař byl vydavatelem týdeníku Východočeský rozhled. Byl to nepolitický, jakoby očistný, ale spíše pomlouvačný šestistránkový časopis. (vycházel v letech 1931-41).
Těžké začátky F. K. Rosůlka při vydávání monografie P-H-P
V magickém roce 2000 si připomínáme 60. výročí úmrtí čestného občana města Pardubic, zasloužilého ředitele měšťanské školy v Pardubicích Františka Karla Rosůlka1, vynikajícího vlastivědného pracovníka a redaktora ojedinělé vlastivědné monografie ?Pardubicko-Holicko-Přeloučsko?2, u jejíhož vzniku stál a jejíž vydávání celých 23 let řídil. Nedlouho před svou smrtí si na vydávání monografie, jež vycházela na pokračování v sešitech, hlavně na samý začátek tohoto díla, F. K. Rosůlek zavzpomínal v novinovém sloupku, který nazval ?U čtyř učených a zasloužilých?. Přijměte jeho doslovný přepis jako vzpomínku na tohoto vynikajícího Pardubičana při příležitosti zmíněného výročí.